Podrobnou analýzu si musí udělat jak KSČM, tak i ČSSD. Právě sociální demokracie kandidovala v řadě různých uskupení. Je jistě zvláštní, když sám předseda strany kandiduje pod jinou hlavičkou, než je jeho strana. Najdeme i úspěšné případy, třeba Jan Birke z Náchoda, který kandidoval pod značkou své strany. Propad „ideově čisté“ kandidátky v Praze (která měla sloužit jako vzor postupu „jak dále“) se dal očekávat, protože kandidovat na primátorku paní Annu Šabatovou musel být nápad pocházející z nějakého nezvládnutého večírku. Zajímavé ale je, že sociální demokracie uspěla v koalicích, které byly před volbami silně medializovány (v negativním slova smyslu), ve spojení s KSČM a SPD. Uspěla jak na Praze 12 (ano, těsně), i v Táboře (výrazně).
Shrneme-li, jedna demonstrace nedělá ani jaro, ani změnu vlády. Opoziční práce vyžaduje velké úsilí, trpělivost a peníze (v kapitalismu zejména peníze). Analýza motivů nespokojených voličů, kteří k volbám nepřišli, je zásadní pro další postup. Troufnu si odhadnout: zoufale tu chybí levicová strana, která se zaobírá klíčovými problémy domácností i firem a nerozdává veggie párečky.
|