| Dne 3.9. 2022 od 14.00 začíná slavnostní zahájení revoluce na Václavském náměstí v Praze. Více ZDE Cílem je dle pořadatelů změna systému, kdy na prvním místě mají být občané České republiky. Z toho se také odvíjí plánované cíle revoluce. Snad bude zase o čem psát.
Stávající stav
Poslední vývoj nejen v naší republice je už trochu nudný. Některé holywoodské trháky lze bez úhony zhlédnout, ale při 99 opakování už to zkrátka není ono. Podobně se to má s mediálním obrazem světa servírovaným mezinárodním i tuzemským mainstreamem. Zprávy hlavního proudu svědčí svou odtržeností od reality o tom, že scénáristé obrazu světa to už trochu přehánějí s užíváním inspirativních látek. Ve výsledku tak postupujeme od realistického vidění světa k abstrakci. Momentálně se zpravodajství nejen našich, ale i všech světových médií na západní straně nachází někde mezi kubismem a abstraktivismem. Picassem a Kandinským. Takové umění je velmi obtížné komentovat, recenzovat, hodnotit a porovnávat s realitou.
Cíle mají moderní malíři virtuálního světa zcela jiné. Zpravodajští umělci opustili pokusy co nejvěrněji zobrazit realitu a orientují se spíše na celkový dojem, které zpravodajství vyvolá, jaké pocity a emoce si divák od zpráv odnese. Důležité je tedy správné směrování emocí, východ fuj, západ huj. Na východě peklo, na západě ráj. V pekle jsou čerti, na západě andělé. A kupodivu tomuto mediálnímu umění věří jako realitě stále dost lidí. Podobně by si někteří diváci kdysi od herce Kopeckého nechali operovat nohu, jelikož jej viděli jako kvalitního ortopeda Štrosmajera v „Nemocnici na kraji města“. Tak i dnes svěřujeme správu věcí veřejných do rukou herců spoluvytvářejících pseudouměleckou tvář světa. Co zbývá lidem, kterým společně sdílený reálný svět chybí a nechtějí se smířit s virtuální realitou vytvářenou zdrogovanými scénáristy a vnucovanou všemi médii?
|
