| A tisíce dalších.
Šestiletá německá okupace přinesla dle Vojenského ústředního archivu 343 tisíc obětí, popravených, zavražděných v plynových komorách, ale i desetitisíců hrdinů padlých v odboji. Okupace nejen rozvrátila československou ekonomiku, ale měla i morální dopady. Přes to všechno, se český národ nikdy nesnížil k protiruskému tažení po boku německé armády tak, jako mnohé státy Evropy. Slovensko nevyjímaje. Naopak v té době se rodili hrdinové, jejich statečnost obdivoval celý svět. Připomínám jen ty nejstatečnější… Kubiš, Gabčík, Jaroš, Eliáš, Vančura, připomínám ty statečné z vyvražděných Lidic, Ležáků, Ploštiny i ty tisíce dalších, často bezejmenných hrdinů. Světoznámá Fučíkova „Reportáž psaná na oprátce “ se stala dokumentem té doby.
Evropou opět pochodují pohrobci nacistů. Padají sochy hrdinů, mizí pomníky padlých, znevažují se činy těch statečných…Knihkupecké regály se prohýbají pod přívalem nacistické memoárové literatury. Kdo z mladé generace ví, že za těmito „hrdiny“ zůstaly desítky milionů mrtvých, vypálené vesnice, zničená města? V knihkupectví si nacističtí generálové užívají svou slávu, zatímco ti naši hrdinové se krčí někde v koutku regálu.
Závěrem je nutno připomenout, že německá okupace zásadně ovlivnila poválečný vývoj Československa. Za svobodu se platilo životy, za tu naši padlo 140 000 vojáků Rudé armády, 33 tisíc vojáků rumunské armády, 116 vojáků USA, vedle nich tisíce našich hrdinů, Čechoslováků. Mějme k nim úctu, nekádrujme ty mrtvé. Československo si svoji opětnou svobodu vybojovalo, nečekali jsme někde v koutě!
Dívám se do kalendáře, 15.březen 1939 není připomenut. Lépe je na tom 12. březen 1999, významný den, který připomíná vstup do NATO.
A opět řinčí zbraně.
|
