Po dvou a půl letech Městský soud Praha o číslech služebních mobilů nerozhodl

Rekapitulace celého případu:
Zamítnutá žádost o čísla služebních mobilů a odvolání ke Krajskému úřadu.
V říjnu 2006 jsem skoro současně nechala zrušit pevnou telefonní linku a byla zvolena do městského zastupitelstva. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsem předpokládala zvýšenou frekvenci volání na úřad mobilem, Městský úřad však na webu Neratovic zveřejňuje pouze čísla na pevnou linku, takže telefonování by se značně prodražilo.

Proto jsem požádala dne 10. 12. 2006  Městský úřad NERATOVICE podle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím o sdělení, kterým osobám byly Městským úřadem Neratovice přiděleny služební telefony (samozřejmě mobilní) a jejich čísla.

Seznam osob jsem obdržela, čísla mobilů mi však tajemnice, tehdy ještě Hurtová, zamítla sdělit s odvoláním na vnitřní předpis „Podmínky práce s telefony“, ve kterém ovšem nebyla o služebních mobilech ani jejich číslech zmínka.

Dne 3.12. 2006 jsem se proto odvolala ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, který dne 5.2. 2007 vydal rozhodnutí, v němž se odvolání zamítá a napadené rozhodnutí Městského úřadu BENEŠOV potvrzuje. Podepsán JUDr. Petr Charypar, právník oddělení správních agend. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že se odvolací orgán, tedy Krajský úřad, ztotožňuje se stanoviskem Městského úřadu, že požadovaná informace se vztahuje v vnitřním pokynům a personálním předpisům.

Skvělé, že?

Žaloba na Krajský úřad Středočeského kraje
Prostřednictvím svého advokáta jsem proto dne 5. 4. 2007 podala žalobu na Krajský úřad Středočeského kraje k Městskému soudu v Praze.
A bylo ticho po pěšině. Měsíce, ba roky utíkaly a nic se nedělo. V květnu 2009 jsem se dopisem obrátila na předsedu Městského soudu s žádostí o brzké vyřešení žaloby, chtěla jsem se dočkat chvíle, kdy soud rozhodne, abych si mohla ještě někdy zavolat mobilem na městský úřad.
Pan předseda mi odpověděl dne 10. 6. 2009 a oznámil mi, že projednání mé žaloby se dá předpokládat do podzimu tohoto roku.

Opravdu, po dvou a půl letech, dne 14. září 2009, rozhodl Městský soud v Praze takto:

1. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ….ze dne 5. 2. 2007 č.j…
   se  z r u š u j e  a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6.800,- Kč a to do 30 dnů…
   
   

Odůvodnění (zkráceně, velmi stručně, vybrala jsem jen nejdůležitější momenty):

1. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí…a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
2. Žalovaný Krajský úřad potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Benešov, z toho důvodu je napadené rozhodnutí nesrozumitelné
3. Soud má rovněž za to, že také není zřejmé, co přesně předmětná směrnice nazvaná Podmínky práce s telefony obsahuje a upravuje.

Se zřetelem ke shora uvedenému nezbylo soudu než napadené rozhodnutí rozsudkem zrušit pro vady řízení, neboť napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné…

Tak a jsem tam, kde jsem byla. Jestli Krajský úřad potvrdí rozhodnutí Městského úřadu, nezbude mi, než znovu podat žalobu a čekat, až soud po letech znovu rozhodne.
Vidíte, že se stačí „přepsat“ a je vymalováno. Nyní bude muset  Krajský úřad  vydat nové rozhodnutí o odvolání a to bez formálních vad, kvůli kterým bylo předcházející rozhodnutí zrušeno.

Mám jen malou obavu: všichni přece víme, že pan starosta Lid je krajským zastupitelem a vrána vráně oči nevyklove.