Jen stromy ochladí rozpálené město

I když prezident Klaus z oken Hradu žádné ničení planety nevidí a na změnu klimatu podle něj nemá člověk žádný vliv, největší hrozbou pro svobodu, demokracii, tržní ekonomiku a prosperitu na počátku 21.století již prý není komunismus, ale ctižádostivý environmentalismu(ochrana životního prostředí), my dřívě narození víme své.

Ale ať už si pošetilý stařík na Hradě tvrdí co chce, i i obyčejní lidí vnímají, jak se stav prostředí kolem nás trvale zhoršuje. Ubylo ptáků, motýlů, množství různého hmyzu;  hynou stromy, objevují se nové neznáme rostliny zavlečené z teplejších oblastí, mění se a rozkolísává klima. Zatímco za našich mladých let byla roční období seřazena pěkně podle kalendáře, dnes nevíme, zda jeden den půjdeme v letním a zítra budeme pokukovat po zimní bundě. Přichází jedna povodeň za druhou, vichřice útočí nebývalou silou, tornáda se stávají běžným jevem, nesnesitelná vedra střídají neobvyklá chladna.

Právě v těchto dnes prožíváme nápor tropických teplot, které nám dávají pěkně zabrat. Rozpálený beton chodníků a paneláků, asfalt silnic zvyšují teplotu o mnoho stupňů. 1. Polabská má sice ve smlouvě povinnost kropit v tropických dnech ulice, ale ruku na srdce: kdo z vás viděl kropičák? Já ne. A i kdyby objížděli město kolem dokola, voda se odpařuje už při styku s rozpáleným povrchem. Jediná možnost, jak zchladit rozpálené město, jsou stromy.

Nebudu rozebírat známou věc, že stromy odparem z členitého povrchu listů nejúčinněji ochlazují prostředí, ve kterém žijeme. Je zapotřebí co nejvíce zeleně, aby mikroklima města bylo co nejpříznivější.

Především je nutno minimalizovat plochy betonu a asfaltu – novou hromadnou výstavbu by mělo město povolovat jen se zelenými střechami, které nahradí zabrané zelené plochy, také parkoviště  by měla být projektována s povrchem ze zatravňovacích dlaždic s pásy keřů a stromů oddělujícími parkovací místa. Kde je to možné, pak využit mlatový povrch na cestičky, hřiště apod. – je to starý tradiční způsob úpravy cest. (Povrchová vrstva je tvořena směsí vazké zeminy a jemně drceného kameniva.)

K ochlazení zdí paneláků je možné využít zelené fasády z popínavých rostlin, hodí se i na pokrytí zdí, plotů a neudržovaných ploch, pěkné jsou i pergoly či přístřešky na popelnice a různé podobné konstrukce pokryté popínavou zelení. Není nutné odstraňovat kmeny pokácených stromů, ale nechat je porůst břečťanem. 
Všude, kde jsou volné plochy, je nutné vysadit zeleň, pokud možno alejové typy dřevin, které se rozrostou a jsou schopné odolat suchu a zvyšujícím se teplotám. Velmi se osvědčily např. platany, kterým se v Neratovicích dobře daří. Výsadba může být velmi levná, v Anglii vysazují ořešáky z plodů – ořechů, během několika let dorůstají slušné velikosti, jsou zdravější a odolnější než výsadba ze školek. (Příklad vidíme za ulicí Na Výsluní vedle zahrádek, zde vyrostlo nejméně třicet tzv. náletových ořešáků na ladem ležícím poli a mají se čile k světu; předpokládám, že při výstavbě projektant naplánuje výstavbu na jejich místě a budou pokáceny, jak je v těchto krajinách zvykem.)
A jelikož výsadba stromů není levnou záležitostí, lze ušetřit velké finanční částky i výsadbou rychle rostoucích vrb z řízků, které ozelení prázdná místa na sídlišti.

Vedení města by mělo zapojit i občany, kteří by byli ochotni pomáhat sázet dřeviny, jedině ve spolupráci s lidmi se může prostředí města změnit tak, aby v něm bylo příjemné pobývat . Lze vytvořit lesíky ze stromů vysázených při různých příležisostech – narození dítěte, vstup prvňáčků do školy a pod.

Jaká je realita?
Ve městě se kácí stromy masivně bez dendrologického posudku, bez vyhodnocení funkčního a estetického významu, kácí se bez závažných důvodů a nezvažuje se, zdali nepřichází v úvahu řešení, které umožní dřeviny zachovat, nová výsadba je nahodilá, ojedinělá a neplánovaná.

Proč? Úředník na radnici je závislý na samosprávě, rada může odvolávat vedoucí odborů nebo odbory zrušovat, schvaluje jejich odměny a vedoucí si dobře uvědomují, že jsou na radě existenčně závislí,  proto loajálně rozhodují tak, aby si její členy, tj i starostu a místostarostu proti sobě nepopudili. Je známo, že na úředníky, kteří o kácení rozhodují, je vyvíjen tlak ať už ze strany občanů, investorů, podnikatelů či osob, které mají styky s vysoce postavenými činiteli města.

Zeleň ve městě je na okraji zájmu všech činitelů, nekyne z ní žádný zisk, jedině když se kácí, dřevo se ztrácí v černé díře 1. Polabské a mizí neznámo kde.

Město nemá na radnici odborníka, který by měl na starosti pouze městskou zeleň, rada města odmítá jmenovat komisi životního prostředí, která by kontrolovala a sledovala žádosti o kácení dřevin, plán výsadeb, ošetřování dřevin apod.  Sdružení občanů Neratovic se sice snaží ovlivnit rozhodnutí úředníků, ale jen na nich záleží, zda kácení povolí.

Město nechává investorům volnou ruku ve volbě střech, volných ploch, projektech parkovišť, množství zeleně.
Zelené fasády rada města zamítla.
Místo kvalitních sazenic byly vysázeny jako náhradní výsadba za dioxiny firmou Jukl různé levné dřeviny všech možných tvarů i nevhodných druhů.
Výsadba ze semen,  plodů nebo řízků či jiné inovační metody nepadají v úvahu.
Ve vyhlášce o veřejném pořádku je přímo uvedeno, že je zakázána svévolná výsadba okrasných dřevin. Svévolná, tedy výsadba občany.

O zapojení občanů města do výsadby stromů nebo vůbec do péče o zlepšení vzhledu města starosta ani místostarosta neuvažují, oba již dávno promeškali příležitost zapsat se zlatým písmem do dějin města