neratky.cz

Článek je 9 let starý. Informace v něm už nemusí platit.

Město se chystá revitalizovat, tj. poničit, lesíky – zelené plíce města.

Jestli je v Neratovicích něco pěkného a užitečného, pak je to řeka Labe a lesíky málem uprostřed města. Mlékojedský, u nádraží a u městského úřadu.

Všechny se mají tzv. revitalizovat. Když slyším toto slov, ježí se mi vlasy na hlavě. Vzpomenu si na zpackané revitalizace sídliště Na Výsluní, revitalizace ulic s hrbolatými cyklostezkami a vlnitými chodníky, na tzv. přírodní zahradu v MŠ Hamplova, DDM se zvlněnými podlahami a jiné stavby. Ani jedna nedopadla na jedničku.

Teď se někdo rozhodl pustit se do lesíků ve městě a udělat z nich rekreační plochy. To znamená zlikvidovat většinu zeleně a poničit ji. Na odboru životního prostředí mi vedoucí oznámila, že je to v souladu se Strategickým plánem, který, jak jsem zjistila, navrhuje Plán péče o borové monokultury - Plochy městských lesíků u nádraží a u úřadu, které tvoří stejnověké borovice. O nějaké revitalizaci se zde nepíše! I zastupitelka Landová prý žádala o vyčištění lesíka v Mlékojedech, což odbor chápal jako vyčištění od nežádoucích rostlin a dřevin. Jenže paní Landová požadovala vyčištění od odpadků. Ale to víte, každý důvod se radnici hodí do krámu.

Žádný plán péče neexistuje, a tak si město najalo firmu Zahradní architektura z Kostelce nad Labem (provádí návrhy a realizace zahrad), která provedla inventarizaci všech tří lesíků.

Jako první byl zvolen k realizaci lesík u nádraží, ležící po pravé straně směrem k přejezdu na Libiš. Tento lesík je ve vlastnictví města a soukromé osoby, která zřejmě s akcí souhlasí. Plocha vytváří něco, co se dnes nazývá městskou divočinou. Přitahuje sice bezdomovce, ale také developery, kteří si brousí zuby na prázdnou, podle nich nevyužitou plochu, která by se dobře zpeněžila novou výstavbou. Takových žraločků v Neratovicích máme několik.

Hlavně ale přitahuje biology, kteří spatřují na těchto plochách především veliké bohatství druhů rostlin, dřevin, ptáků, hmyzu a jiných živočichů. Jenže firma, která dostala za úkol provést inventarizaci,  vidí situaci jinak.

Jsou to zahradníci a ne ekologové. Hmyz, ptáci (hnízdí zde kalousi ušatí) a jiní obyvatelé lesíka je nezajímají. Nezajímá je ani to, že se zde časem přirozeně vytvořilo úžasně pestré společenství, které bude, podle toho, jak si to představuje zahradnická firma „upraveno“, tj. zlikvidováno.

Přitom v souvislosti s otázkou adaptace na změnu klimatu vyvstává požadavek po vyšším poměrném zastoupení zeleně ve městě, která nebude plnit jen rekreačně-reprezentační funkci, ale bude spíš připomínat volnou přírodu. Je jisté, že příznivci tradičně precizně upravené zeleně si asi budou muset chvíli zvykat. Jenže v Neratovicích zatím vládnou zastánkyně „uklizené“ přírody, s trávou shoblovanou do kořínků, bez jediného čmeláka, sedmikrásky nebo pampelišky s ukázněnými, poslušnými mladými stromy.

Vybraná firma je rozhodnutá odstranit nejen tzv. invazivní listnáče, což jsou trnovníky akáty, ale i porosty ostružiníku a traviny třtiny ostrokvěté, ale v lesíku u úřadu odstraní i – cituji: „nevhodné balastní, netvárné a neperspektivní stříbrné smrky a borovice černé.“ (strašné !!!) Dovedeme si po zkušenostech s revitalizacemi na sídlišti představit, jak budou práce probíhat. Postřik Roundap, bagry a buldozery, tuny betonu, zhýčkané nové stromy z okrasné školky, které v písku bez vláhy uhynou. Na volných plochách budou osazeny hrací prvky a mobiliář, aby se zde lidé rekreovali. To určitě. Kus od sídliště, v blízkosti chemiček, vedle tratě a frekventované silnice. Další kšeft pro nějakého kamaráda či příznivce.

Nová zelená divočina zmizí, zaniknou zelené plíce města. Město bude „uklizené“, hospodyňka starostka bude šťastná.

P.S.: V příštím článku se budu zabývat podrobně každým lesíkem zvlášť.

Diskuse

1 komentář
  1. Karel Svoboda

    Tak to je vážně škoda!

    jsem sice laik, co se botaniky a ostatní biologie týká, ale miluji tyhle dva kousky divoké přírody v obou lesících, které se za nějakých x let, krok za krokem, pod tím borovým suchopárem začaly samy od sebe vzmáhat a přinášet tady, uprostřed Neratovic, nevídanou pestrost bylin, keřů a mladých stromků, které by ten původní borový suchopár za nějaké to desetiletí postupně přeměnily v něco mnohem cennějšího. Malý zájem vlastníků tu přírodě a jejím přirozeným procesům svědčil. S více druhy zeleně přišlo i více druhů hmyzu a dalších živočichů. Nejsem si v tomhle jist, pokud jde o akáty, které invazivní jsou a postupně všechny ostatní druhy vytlačí, stejně jako si nejsem jist u břečťanu, který se všude rozmůže a všechno zachvátí. A tyto dva druhy tam jsou opravdu viditelně úspěšné! Nicméně ty mladé třešně, lísky a duby a další druhy mi pod tím suchopárem křivých borovic s lyrovitými korunami opravdu imponovaly. Nevím přesně, jaké úpravy se v obou lesících chystají, ale pokud by se to, co se začalo samo od sebe tak nadějně vzmáhat, mělo „učesat“ a tím ochudit, pak je to vážně škoda. Tady na těchto dvou místech by se přírodě neměla brát šance žít si po svém, neměla by se jí vnucovat naše lidská pravidla, které ona stejně nebude respektovat. Člověk je tvor svéhlavý, chtivý a netrpělivý. Pokud nechce dát šanci přírodě, bere ji i sobě.

Přidat komentář

Příspěvek zveřejníme po schválení. Vy ho uvidíte hned. Jak zacházíme s údaji