Jak ochladit město

Jistě i vy pozorujete, jak rok od roku je v létě v našem městě tepleji, v noci se špatně spí a staří lidé si stěžují na zdravotní problémy; někteří ani nevyjdou z domu, protože pobyt v rozpálených ulicích  pro ně představuje reálné zdravotní nebezpečí. Některá města už hledají způsoby, jak přehřívání zamezit. Jako první krok by měla města důsledně prosazovat změnu barevnosti fasád. Nyní tolik oblíbené oranžové, růžové, hnědé, tmavomodré a tmavě zelené jsou zcela nevhodné. Odrážejí nejméně světla a vyzařují do okolí teplo, které přispívá k přehřátí města. Nejvíce světla odráží barva bílá, pak slonová kost, méně béžová, světlounce žlutá a zelená, nejméně světle šedá a světle modrá. Jenže v našem městě rozhodují o barevnosti buď stavební firmy nebo obyvatelé domů odhlasují, co se jim „líbí“. Pak se nedivme, že vznikají takové výstřednosti jako oranžové klikyháky, barevné pentle obtáčející dům či fasády připomínající stavbu z lega kostek. Bohužel, při výběru barev si málokdo uvědomuje, že fasáda se nebude obnovovat desítky let a každoročně budou teploty stoupat. Většina lidí neví, že barva fasád domů ovlivňuje život a zdraví obyvatel města.

Dalším, a to tím nejúčinnějším způsobem, jak bojovat s přehřátím, je vysazování co nejvíce zeleně; stovky stromů kolem chodníků a silnic, celé lesíky mezi domy, protože děti a staří lidé musí mít místa pro odpočinek co nejblíže svému domovu. Funguje vysazovat keře místo trávníků, které v letních vedrech usychají. Jenže ne všude je v ulicích pro stromy dost místa. Pak nastupují netradiční, pro mnohé poněkud zvláštní způsoby, jak dostat zeleň do ulic. Na stěnách domů, na zdech a plotech se dají využít popínavé dřeviny; jenže omítka zateplených domů je neudrží. Pak nastupuje jiné řešení: drátěné podpěry nebo lana, po kterých se popínavky pnou. Jsou běžné třeba v úzkých ulicích Vídně, najdeme je už i na moderních pražských stavbách. Zvýšit množství zeleně ve městě pomůže výsadba vegetace na rovných střechách. Ve Francii musejí mít nové domy buď solární panely nebo zelené střechy.  K ochlazení přispívá i zřizování fontán, kašen, jezírek a rybníčků, v zahraničí nejsou výjimkou ani mokřady uprostřed města. V brněnské čtvrti Nový Lískovec je u sídliště dokonce koupací rybník, napájený dešťovou vodou ze střech paneláků. A jsme u dalšího problému a tím je udržení vody v krajině. Zatím dešťová voda odtéká do kanalizace, s ní do vodních toků a pryč do okolních států. Proto je nutné co nejvíce zadržet dešťovou vodu, vytvářet rybníky, mokřady, suché poldry – tyto úpravy také sníží nebezpečí přívalových povodní. Je nezbytné rozdělit velké lány na malé plochy, ty oddělit mezemi a remízky, omezit pěstování kukuřice a řepky, změnit způsob hospodaření s půdou, chránit ji a zamezit její likvidaci, protože půda zadržuje nejvíce vody.

Doufejme, že moudrá vedení spolu se svými občany začnou co nejdříve realizovat opatření, která budou co nejlépe fungovat proti přehřátí měst. Času je málo, změny klimatu probíhají čím dál rychleji a čekat se nám nevyplatí.