Vzor námitek k parkovišti

…a někteří s tím souhlasí. Včera večer byly strženy letáky ze dveří Na Výsluní ,1307,6,5,4,1.0,1299. Když jeden z nájemníků zjistil, že parkoviště na poli bude placené (pokud dojde ke stavbě, a doufám, že ne, budeme se bránit všemi způsoby – zničit půdu a ohrozit děti a staré lidi je zločin) nevěřil svým uším a hned řekl, že pošle na radnici námitky proti odstavné ploše (tak nazvali na radnici parkoviště, aby zmátli občany a zastupitele). Teď jsem četla rozhovor s lékařem panem Hnízdilem, dovolte, abych z jeho povídání citovala, je to i o našem městě a záměrech naší radnice:

„Jan Hnízdil: Konkrétně u té rakoviny je to informace o tom, že jsme znečistili vzduch, vodu, půdu, otrávili jsme mezilidské vztahy. To je skutečně nastavené zrcadlo této společnosti. To je sdělení nám, naší civilizaci, lidé, tímto způsobem už dál žít nemůžete, nebo tady končíte.

Celý společenský systém je založený na dravosti, bezohlednosti, individualismu a iluzi nekonečného růstu. A tento systém přitahuje psychopaty. Bezohledné, bezcitné, arogantní a ti ten systém rozvíjejí a budují a my se stáváme jeho obětí. Nasloucháme jim, oni jsou v kabině, drží ten plyn až na podlahu a my se jim odevzdáváme. Obávám se, že to je nesmírně nebezpečné, a že je nejvyšší čas si uvědomit vážnost situace a začít se chovat jinak.

Nemyslete si, že bude nějaký bod zlomu. Společenská změna už běží v plném proudu. To, co se okolo nás děje, je nevyhnutelné, to nezměníme.

Důležité je, jak tu situaci budeme reflektovat, jak ji přijmeme a od toho se bude odvíjet, jestli ta nevyhnutelná změna bude živelná, násilná anebo vědomá a pokojná.

Jan Hnízdil: Existují velice přesvědčivé studie, publikace amerického psychiatra Roberta D. Harea a psychologa Paula Babiaka. Loni u nás vyšla jejich kniha Hadi v oblecích, aneb psychopat jde do práce.

Dokazují, že mezi vysokými politiky a manažery je mnohem vyšší procento nebezpečných psychopatů než mezi vězni ve federálních věznicích Spojených států. Jenomže je nepoznáte.

Jsou dokonale oblečení, vzdělaní, jazykově vybavení, ale současně draví, bezcitní a bezohlední. Oni nejsou nemocní, oni jsou postižení. Psychopatie není nemoc. To je vada, oni nemají fungující mozková centra, která jsou zodpovědná za stud, soucit, zodpovědnost, spolupráci.

A podle toho se chovají. A my se divíme, jak se mohou takhle chovat. A oni se diví, čemu se divíme. Ale oni za to nemohou. V podstatě jde o zmrzačený charakter.
Celá naše společnost stojí na tom, že

… my musíme neustále růst. My musíme neustále víc vyrábět, prodávat, spotřebovávat, vydělávat. Všichni chtějí vyšší platy, neexistuje snížení platů, že by se snížilo HDP. Když se objeví v rozhlase zpráva, že neroste HDP, tak se ekonomové chytají za hlavu.

Ale ono na omezeném prostoru naší planety není nekonečný růst možný. Stejně jako jsou konečné zdroje člověka, tak jsou konečné zdroje planety. My už dál růst nemůžeme, ale protože chceme a musíme, tak výsledkem jsou ty krize.

Ale já si myslím, že nás Čína nespasí – ani ekonomiku ani zdraví. Že zdraví musíme hledat u nás v našich kořenech, v naší zemi a v našem způsobu, v našich tradicích. Je dobré znát čínskou medicínu, akupunkturu, homeopatii, ale já si myslím, že zdraví je skutečně otázka chování člověka, jeho vztahu k sobě, k bližním, k životnímu prostředí.

http://www.rozhlas.cz/dvoj ka/kupredudominulosti/_zpr ava/spolecensky-system-je- zalozeny-na-dravosti-bezoh lednosti-individualismu-a- iluzi-nekonecneho-rustu-ri ka-jan-hnizdil--1550619

bez mezer

Zjistila jsem, že v námitkách proti parkovišti – odstavné ploše lidé nepovažují za důležité světelné znečištění. Ono se o něm moc nemluví, jedině v souvislosti s astronomií. Jenže mnoho lidí netuší, že souvisí se zdravím člověka. Jedná se o spánek, potřebu organizmu spát ve tmě. Ve tmě se totiž ve žláze šišince v mozku tvoří hormon melatonin, který ovlivňuje vznik nádorů, ovlivňuje stárnutí a imunitu. Pokud v noci člověk spí ve světle nebo je jím vyrušen, hormon se netvoří. Lidé tvrdí, že jim je to jedno, mají žaluzie a nějaké světlo z parkoviště a aut je jim fuk. Jenže nemají pravdu, spánek má probíhat v přirozeném prostředí, zakončený svítáním a to žaluzie nesplňují. Tímto fenoménem se zabývá paní Helena Illnerová a existuje i kniha, kterou si můžete půjčit v knihovně. Tma v noci má vliv i na řadu živočichů, viděli jste v Nera na sídlišti někdy světlušku?

Svítání: oči, i když jsou zavřené, citlivě reagují na tento signál, který odpradávna vyvolává probouzení u všech živočišných druhů. Jde o signál, který se emoční mozek za miliony let svého vývoje naučil rozpoznávat. Mozek i tělo jsou na signál svítání dokonale adaptované. Jakmile nám na zavřená víčka dopadnou první světelné paprsky, ať jsou jakkoli slabé, hypotalamus dostane zprávu, že je čas začít s přechodem ze spánku do bdění. K probuzení dochází přirozeně, nenásilně, aniž by se přerušil sen, který sám pochopí, že už musí skončit. Začne ranní uvolňování kortizolu, tělesná teplota se vydá po denní stoupající křivce. Když se intenzita světla ještě trochu zvýší, elektrická aktivita mozku, která je typická pro hluboký spánek, začíná přecházet k lehkému spánku a potom k úplnému probuzení.