Jádrem sporu bylo, zda lze a za jakých podmínek podle zákona o svobodném přístupu k informacím odmítnout poskytnutí informace o výši platu či odměn poskytovaných zaměstnanci placenému z veřejných prostředků. Sporné je, zda uvedenou informaci je obec nebo město povinna poskytnout vždy,
anebo zda v některých případech, a případně v jakých, musí či může její poskytnutí odmítnout kvůli zásahu do soukromí zaměstnance.
O co se jednalo?
Obecní úřad Lhota u Vsetína zamítl poskytnout informaci o výši odměn ředitele ZŠ a MŠ za I. pololetí roku 2011.
A pak začalo kolečko odvolání a žalob, které zde nebudeme podrobně rozebírat.
Nakonec se věc ocitla u Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že zaměstnanec, jehož odměna se vyplácí z veřejného rozpočtu, je příjemcem veřejných prostředků
a výši jeho platu nebo odměny lze zveřejnit. Pokud se týká základních osobních údajů osoby, která dostala peníze z veřejných prostředků, pak se poskytnou i přesto, že jsou jinak chráněny předpisy o ochraně osobních údajů.
Na závěr několik vět ze zdůvodnění rozsudku:
Zveřejnění informace o výši jeho platu (mzdy) totiž
za běžných okolností neznamená pro toho, kdo je placen z veřejných prostředků, žádnou
podstatnou újmu. Informaci o výši platu (mzdy) nebo jiného peněžního plnění zaměstnance
placeného z veřejných prostředků především nelze považovat za informaci, která by jej v případě
zveřejnění difamovala (= pomlouvala, zostouzela) nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výše
platu žádný negativní informační obsah nemá. Plat je v typové i v individuální rovině odrazem
hodnoty zaměstnavatelem „kupované“ práce a rámcově by se platy obdobně zdatných
zaměstnanců v obdobných pozicích za obdobných podmínek měly sobě blížit. Obecná představa
o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků se stěží zcela míjí s realitou, neboť vzhledem
k tomu, jaký podíl mezi všemi zaměstnanci tvoří zaměstnanci placení z veřejných prostředků,
má prakticky každý zkušenost, přinejmenším dílčí, zprostředkovanou či z doslechu, o obecných
platových poměrech ve veřejné sféře. Získat negativní konotaci může informace o platu zásadně
jen za situace, kdy je plat poskytován jinak než podle zákonných pravidel, například neadekvátně
vysoký, neodpovídající skutečné povaze vykonávané práce a zastírající skutečný stav věcí.
Významným účelem poskytování informací o platech zaměstnanců placených z veřejných
prostředků je právě prevence neadekvátního, zneužívajícího rozhodování o platech a vytvoření možnosti, aby se na takovouto neadekvátní praxi ve veřejném prostoru upozornilo, a tím bylypříslušné osoby motivovány k nápravě. | 
