Zatímco ve středověku právo pořádat trhy udělovali městům panovníci, dnes o nich rozhoduje vrada města. Na radnici se přihlásí zájemce o pořádání trhů – pravidelných či mimořádných, rada zváží jeho nabídku a jménem města mu pronajme (nebo také nepronajme) pozemek, stanoví částku a trhy mohou začít.
Aby byla dodržen pořádek, stát vydává zákony, kterými se stánkaři musí řídit – především musí být stánek podle živnostenského zákona trvale a zvenčí viditelně označen obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. U mobilní provozovny musí být připsán i údaj o sídle nebo místě podnikání.
Stánek s občerstvením musí dodržovat zákon o ochraně veřejného zdraví a podle živnostenského zákona musí mít i uvedené jméno a příjmení osoby odpovědné za činnost provozovny, prodejní dobu a v případě uzavření stánku také počátek a konec uzavření.
Město vydává navíc svá pravidla ve formě tržního řádu.
Podívejme se, co je uvedeno v našem neratovickém tržním řádu:
- Tržnice či tržiště musí být řádně osvětlené, musí být vymezen prostor pro ukládání odpadů se sběrnými nádobami,
- při prodeji oděvů musí být stánek vybaven samostatným odděleným prostorem, alespoň plentou se zrcadlem
- při prodeji obuvi musí být místo ke zkoušení obuvi VSEDĚ se zrcadlem a lžicí na boty
- při prodeji elektrospotřebičů a elektronického zboží musí být stánek vybaven přípojkou s el. energií pro předvedení prodávaného zboží
- stálá a dočasná prodejní místa na tržnici a tržištích musí být vybavena veřejně přístupným sociálním zařízením.
…........
- Provozovatel je povinen zveřejnit tržní řád, prodávaný sortiment zboží, druh služeb, provozní dobu a případě jméno správce.
- Dbát na dodržování bezpečnosti, odpady, hygienické předpisy
- určit prodejcům místa, označení stánků....
- zajistit pro prodejce zboží možnost používání WC, tekoucí vodu k mytí rukou.
Na dodržování pravidel by měli dohlížet příslušní úředníci a městská policie.
Jaká je skutečnost?
Provozovatel Pavel Svoboda sice platí městu paušál za stánek, ale podle sdělení stánkařů vybírá poplatek za plochu! Město sice, podle sdělení úřednice odboru správy majetku Lhotové, která má v popisu práce tržiště, si prý město za velké stánky účtuje několikanásobný poplatek (všem nebo jenom někomu a podle jakých pravidel?), ale je zřejmé, že smlouva s provozovatelem je pro město nevýhodná.
Když se projdeme po tržišti, zjistíme, že řada podmínek tržního řádu není dodržena. Stánky, kromě výjimek, nejsou označeny cedulemi s povinnými údaji. Lidé nemají kde odkládat kola a chodí s nimi po tržišti, což je nebezpečné.
Stánkaři nemají vyčleněn prostor pro zkoušení oděvů stejně jako sezení pro zkoušení obuvi.
Tržiště NENÍ vybaveno veřejně přístupným WC! Stánkaři nemají možnost si umýt ruce, i při prodeji potravin kouří! Donedávna byl instalován mobilní záchod, ale jak mi sdělila úřednice Lhotová, nájemce Svoboda je už nebude instalovat a dohodl se s hospodou u Stejskalů, že tam budou stánkaři WC navštěvovat, takže je vše v pořádku. panelák do keřů....)
Že je to porušení tržního řádu, úřednice Lhotová asi nezaznamenala.
(Lidé ve věžáku u tržnice si stěžují, že stánkaři chodí chc... se vymočit do parčíku u tržiště nebo přímo za panelák.)
Takže si to shrňme:
Město uzavřelo nevýhodnou smlouvu s provozovatelem tržiště.
Jsou porušovány zákony a tržní řád.
Tržní řád neobsahuje sankce, ale ani při porušování zákonů město nekoná. | 
