 Dokud
člověku nic nechybí a může si chodit, kam se mu zachce, je mu hej. Ale zkuste
si představit, že máte nohu v sádře nebo chodíte o berlích či nedejbože sedíte
na vozíku. Takových lidí je v Neratovicích dost a není jim co závidět. Představte
si, že bydlíte v ulici 28. října za Anittou. Družstevníci nechali zrenovovat
celý blok a jistě si mnohý kolemjdoucí pochvaloval, jak je pěkně čisťoučký a
růžově zářící. Vchody konečně zakryté stříškou, schránky přístupné listonoškám.
Jen venkovní schodiště kazí celkový dojem. Zpočátku byl přístup do domu pouze
po schodech a teprve za několik dnů na ně byly položeny kovové lyžiny. Zdá se,
že projektant opomněl schodiště opatřit rampou či něčím podobným a ocelové pásy
se zvednutým okrajem se ukázaly být rychlým řešením. Ovšem tvůrce zapomněl na
to, že kovové lyžiny budou namrzat a klouzat a stanou se nepříjemnou překážkou
pro matky s kočárky i kolaře. Kdyby někdo uklouzl, rozrazil by si hlavu o ocelové
výstupky. Nelze než volat: "Bravo, nejmenovaný pracovníku stavebního odboru
městského úřadu! Jak jsi mohl povolit takovou zhovadilost!".
 |
 |
S podobnou zrůdností se můžete setkat prakticky u všech vstupů do obchodů na
Kojetické ulici. Opět, ačkoliv stavební odbor má povinnost povolit jen bezbariérové
vchody, všechny obchody mají před dveřmi schody ve tvaru pyramidy. kterou i
zdravý člověk zdolává s obtížemi. Kromě obchodu firmy Dahlia, který má kromě
schodů vstupní rampu, musíte před vstupem do prodejen překonat nepochopitelnou
a nebezpečnou překážku, která je hlavně pro staré lidi velmi nepříjemná. Ani
matky s kočárky nemají přístup do prodejen jednoduchý. Buď nechají dítě venku
na kočárku nebo ho nesou do obchodu v náručí. A opět se namane otázka: "Jak
je možné, že stavební odbor povolil výstavbu takto řešených vchodů? Kdo je zodpovědný
za to, že vstupy do obchodů nejsou bezbariérové?"
| 
