Na minulém jednání rady vystoupil v bodě "Různé" radní Dominik a požádal ostatní členy, aby se konečně zabývali problémy města. "Pořád čtu na nerátkách, pardon, samozřejmě nerátky nečtu, jen slyším kolem sebe, že rada města se nezabývá potížemi v Neratovicích. Neptáme se prý lidí, co jim chybí nebo vadí. Navrhuji - volby jsou přece za dveřmi a musíme předvést lidem, že pracujeme pro jejich blaho - abychom vybrali ten nejzávažnější námět a začali ho řešit. Já osobně se přikláním k výstavbě veřejné sauny na mém pozemku v Lobkovicích.
Naávrh vzbudil rozpaky radních, ale po chvíli se začali dohadovat, čím by i oni přispěli k blahu občanů. Hrodek navrhl postavit golfové hřiště, on sám se chce golfu věnovat, Šenkýř požadoval vybudovat další ubytovnu pro nepřízpůsobivé, kterou by město pronajalo TJ Neratovice, Kroužecký podotkl, že chybí kavárna, má zkušenosti s jejím provozem, Kocourek navrhl výstavbu oceánského akvária pro podmořské potápěče, Morava prohlásil, že má plán a zmlkl. Když ani po půlhodině ticha nepromluvil, starostka Mrzílková moudře v duchu zavrhla návrh na koupi mořské jachty, a utnula mlčení bývalého starosty rozhodnutím, že město by mělo zlikvidovat trsy trávy na bývalém Legátu. Překvapení radní s ní nesouhlasili. "Co je to za nesmysl, Lenko? Co to máš za hloupé nápady, nic lepšího nemáš?“ Ale radní Šenkýř pochopil: “To je dobrá myšlenka, Leni. Majitelé Vietnamci nám vyšli vstříc, zkrátili provoz herny o dvě hodiny aby nebyla nonstop, my jim na oplátku odstraníme trávu na rampě. Cigo...teda ti, co se jim, nevím proč, říká nepřizpůsobiví, ocení takovou krávovinu, budou si pochvalovat, jak se o ně paní starostka stará, vaří jim polívku a dokonce ji nalívá a budou nás volit. Já sem pro!“
Ostatní opatrně reptali, ale starostka se rozčílila: "Nenapomínejte mě a neopravujete!". Zmínku o třídní důtce naštěstí spolkla. "Musíme lidem zacpat hu...ústa. Je potřeba udělat něco viditelného, a když zmizí tráva z rampy na Legátu, obyvatelstvo to uvidí a ocení, budeme mít bod k dobru. Já navrhuji vypsat veřejnou zakázku na koupi jednoho kusu statné krávy, která trávu spase. Koupě to nebude marná, mám velkou travnatou zahradu, víte, že stromy nesnáším, a kráva nepřijde nazmar. Teď vysvětlím nevzdělaným kolegům, proč likvidovat trávu krávou. Před mnoha lety na doporučení češtinářky jsem přečetla knížku, mimochodem dodnes jedinou, ve které obyvatelé města zvaného Kocourkov, ne s vámi to opravdu nemá nic společného, kolego Kocourku, velmi úspěšně řešili podobný problém. Na střeše radnice jim vyrostla tráva a oni pomocí krávy se trávy zbavili. Já myslím, že bychom si z této pokrokové obce měli vzít příklad. Firma SaM, se kterou máme dobré vztahy, nám jistě nabídne slušnou cenu a úspěšně zvládne technologii spasení."
"Nezapomeňte, paní starostko, že kráva na rampu nedosáhne, musí vyjít po schodech a to, podle mého názoru, nedokáže", plaše namítl radní Kroužecký. "Pradědeček byl sedlák a často mi vyprávěl o chovu krav."
"Ano, i na to jsem, Romane, myslela, já sama mám s krávami mnoho zkušeností, ale kocourkovští tento problém vyřešili zcela originálně. Vytáhli zvíře za krk nahoru na střechu. Je sice pravda, že přežvýkavec se jim cestou vzhůru jaksi....ehm, udusil, ale my jsme mnohem schopnější, chytřejší a vzdělanější než burani z Kocourkova. Máme mandát a s ním vyřešíme všechno.
Takže pánové, dohodli jsme se, materiál předáme do zastupitelstva, oni nám záměr schválí a my si odtrhneme jeden bod našeho koaličního programu: rozvoj pořádku a zeleně ve městě. Děkuji vám za účast. No co, co, co, pane Moravo? Mluvte, ale rychle, ať jsme co nejdříve doma. Navrhujete koupi krávy? Prosím vás, to už jsme dávno vyřešili. Tak, přátelé, nashledanou na příštím jednání....bohužel beze mne, omlouvám se, ale příštích několik týdnů budu mimo republiku, jistě chápete, že musím trénovat, závody jsou na dohled. Mám na vás prosbu: není nutné, aby lidé věděli, že jsem na dovolené, mohli by mít opět hloupé řeči, můj personál už byl informován, tak prosím respektujte moje přání. Nevypadá to na nějakou další povodeň, ne? Tak vám přeji vše nejlepší.“ |
