Od 1. července už si může každý na své zahradě pokácet co chce, kromě památných stromů. To je výsledek legislativního paskvilu zvaného vyhláška ministerstva životního prostředí. Nezáleží na tom, že se máte na zahradě zcela unikátní strom, klidně ho můžete odstranit. Jste majiteli skupiny stoletých dubů? Potřebujete dřevo na topení, klidně je můžete pokácet. Vlastníte straré ovocné stromy, po kterých se pídí státní genofond? Pryč s nimi. Je to váš pozemek a nikomu nic není do toho, co s ním uděláte.
Jenže vyhláška nejen dovolí masové kácení, ale bude i zdrojem nemalého chaosu. Zahrada je v ní totiž definována jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti. Je pozemek obehnaný drátem na kůlech oplocený? Nebo stačí jen kůly bez drátu? Je chata bytový dům, když se v ní bydlí?
V každém případě se začne masově kácet. Jen v Mlékojedech se opakuje několik žádostí o kácení borovic u domů v kolonce. V Neratovicích je mnoho majitelů pozemků, kteří považují stromy za něco nežádoucího a chtějí se jich zbavit, jen nutnost žádat na úřadě o povolení je drží na uzdě.
Je běžné, že před prodejem se celý pozemek „vyčistí“ od keřů a stromů, neboť majitel se domnívá, že je v tomto stavu lépe prodejný. Podívejte se na nově postavené domy na pozemcích v ulici Mládežnická, Vojtěšská i jinde – všude byly původně zahrady s ovocnými stromy, všechny jsou holé, připravené na golfový trávník, bazén a řady sterilních a do našich podmínek se nehodících thují.
Mnoho majitelů chce svou zahradu připodobnit „moderním“ požadavkům a vykácí vše, co se nepodobá vysněné podobě zahrady.
Jsou i majitelé, kteří kácí stromy jen proto, aby měli čím topit.
Mýlí se ministr Chalupa, že majitel si přece nezabetonuje pozemek. Opak je pravdou. Padnou zdravé stromy bez ohledu na to, že jejich ztráta poškodí celou obec, všechny občany.
Jeden z prvních, pane ministře, kteří zlikvidují krásný statný smrk, bude člen vaší strany, ODS, bývalý zastupitel a radní. Už mu nikdo nebude bránit, aby se zbavil krásného stromu, který nezasadil, ale koupil s pozemkem. Nechápe smysl jeho existence ani jeho význam pro něj i jeho rodinu.
„Respektujeme nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Kdo si strom zasadil, může si ho pokácet. Rozhodně nejsme zemí, kde si lidé chtějí své zahrady vybetonovat. Stát by neměl mít ambici diktovat lidem, co si na svém pozemku mohou vysázet a co pokácet,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. | 
