Podle norem může být příčný sklon chodníku (to je sklon od plotu k silnici) max. 2%, to je cca 3 stupně. V podélném směru (to jsou ty vlny nahoru a dolů) by neměl dostoupit 12%, což činí 21 stupňů. Na komunikacích s očekávaným vyšším výskytem osob starších a osob s omezenou pohyblivostí nesmí přestoupit podélný sklon 10%! Nemusíte na našich chodnících ani použít úhloměr, stačí pouhé oko a uvidíte, jak jsou porušovány technické předpisy i doporučení odborníků.
Asi nejhorší situace je na chodníku v ulici Eduarda Urxe, to je ulice k nemocnici. Šla jsem po ní s berlemi, jedna nahoře, druhá o kousek níž, katastrofa. Také jízda s dětským kočárkem je chuťovka, dítě se naklání zleva doprava, sune se dopředu dozadu. O zimě s namrzlým dlážděním se raději nebudu zmiňovat.
Ani naši noví představitelé nechtějí zůstat pozadu za těmi minulými. Sice slibovali, že budou spravovat město jinak, ale kdo ví, co si pod tím představovali. Nové chodníky v ulici Luční nejsou chodníky, to je horská dráha. Místo po rovné ploše pochodujete nahoru a dolů, občas i našišato, abyste se nenudili. Zato pro pohodlí aut jsou nájezdy pěkně snížené, aby se auta nenadřela a měla usnadněný vjezd. Nechápu sice, proč jsou snížené nájezdy i u branek, ale zřejmě projektant předpokládal, že majitelé haciend nejsou žádné socky a nebudou pokračovat pěšky po chodníku, ale naskákají rovnou do svých plechových miláčků. Místy ještě není vjezd dohotovený a už zde čeká snížený nájezd na auto náročného soukromníka.
Zmrzačené chodníky odporují zdravému rozumu: proto jsou to chodníky, že jsou určeny chodcům.
Nyní se pracuje na ulici Na Výsluní: i zde už chodníky jeví všechny známky zrůdného přístupu projektantů, stavebních firem a radničních úředníků k chodcům ve městě. Povrch chodníku je křivý, u vjezdu do areálu trojky školy je sešup na zabití. Kdopak vykonává stavební dozor? Převezme město výsledek šlendriánské práce? Bude město opět hájit firmu SaM Česká Lípa, která svévolně ořezala tisový živý plot v ulici pak. Jaroše? Jak to, že údaje o stavbě nejsou zveřejněny na nějaké ceduli?
Šla jsem nedávno v jedné pražské čtvrti, vlastně satelitu, po novém nizoučkém chodníku. Nikde žádné vlny, jen nájezdy barevně odlišené, krásný rovný povrch, pohodlíčko. Jak je možné, že někde počítají s chodci a u nás na ně kašlou a to pěkně zvysoka? Je to neschopnost, diletantství nebo ignorace?
Neměli by už pan Koníček coby bývalý vedoucí odboru výstavby, nyní odboru správy majetku a Lenka Mrzílková jako nejvyšší představitelka města sami vyzkoušet chodníky, které v našem městě nechali postavit, a to na invalidním vozíku nebo aspoň s dětským kočárkem? Věřím, že tento zážitek by jim dodal silný argument, proč konstruovat chodníky v Neratovicích jinak – pokud by jim snad sama skutečnost, že to tak požaduje norma, nestačila.
|