To je první část témat, která se probírala na celodenní konferenci v sobotu 23. března na výstavišti v Letňanech, které jsem se zúčastnila (podotýkám, že jsem si ze svého zaplatila účastnický příspěvek). Většina přítomných byli úředníci a úřednice z radnic, z neratovické nebyl nikdo. Odhaduji, že ačkoliv je radnice neinformuje o nabídkách seminářů a školení, určitě by se rádi poučili ze zkušeností z jiných obcí u nás i v zahraničí.
Na konferenci se hovořilo o mnoha zajímavých myšlenkách, zkušenostech a námětech.
- Architekt Martin Říha, který úvodem hovořil o kvalitě veřejného prostoru, řekl, že záleží na spolupráci všech: architektů, techniků, dopraváků, obyvatel, a to i z jiných částí obce. (Zcela jinak postupuje neratovická radnice, která zadala vypracování projektu regenerace sídliště Na Výsluní bez výběrového řízení a bez účasti obyvatel.) Veřejný prostor není jen místo, kam mají obyvatelé přístup, jsou to i soukromé domy a jejich okolí. Není pravda, že si každý na svém pozemku může dělat co chce, i jeho dům a zahrada jsou součástí veřejného prostoru a město by je mělo ovlivňovat.
- Klára Salzmannová, krajinná architektka, se pozastavila nad tím, že územní plán neobsahuje dostatečné informace o krajině, neexistuje dokument, který by hájil zájmy krajiny (To jsme pozorovali v případě změny územního plánu na výstavbu obchodního střediska, které by znehodnotilo část krajiny a zhoršilo její průchodnost).Územní plán postrádá hodnocení funkce člověka v krajině, neřeší retenci (zadržování) vody v krajině, nezajímá ho kulturní historické dědictví v krajině ani přírodní hodnoty místního významu, neuvádí zdroje místní energie. Ve Spáleném Poříčí se občané podíleli na tvorbě plánu obnovy krajiny - debatovali o tom, která místa v krajině se jim líbí, které cesty potřebují, kde jsou místa oblíbených vycházek a výhledů do krajiny. Jak a kde obnovit historické cesty, vytvořit říční krajinu, cyklo- a pěší trasy, znovuobnovit spojení s okolím, navázat na místní dědictví.
- O způsobu zapojení občanů obyvatel za pomocí odborníků do veřejného plánování hovořila Zuzana Kejhová - Přenosilová, projektantka v oboru krajinné tvorby. Je důležité, na co se lidí chceme zeptat, jak formulovat otázky, jak dát každému účastníkovi prostor. Je možné pořádat ankety, ale žádná anketa nenahradí osobní setkání. V obcích se osvědčuje silná osobnost, většinou starosta, která obyvatele spojí a zaktivizuje. V některých obcích se pořádají brigády organizované úřadem, lidé se při práci lépe poznají a podílí se na péči o společné prostředí. Snižuje se vandalizmus a kriminalita.
- Další přednášející J. Brůžek z odboru životního prostředí ve Strakonicích a Klára Keprtová z nadace Partnerství seznámili účastníky s projektem ROK STROMU: „Město stromů - místo, kde se žije lépe“. Projekt se zaměřuje nejen na vysazování stromů, ale i jejich propagaci, je zapojena komunita, tj. školy, školky, neziskovky, občané...Ve Stra?onicích každý měsíc roku zasvětili jednomu stromu. Pořádali soutěže, přednášky, ankety, pracovní a kulturní akce, společné výpravy za poznáním. Výsadba stromů se odehrávala za účasti veřejnosti. Na financování se podílelo nejen město ale i místní podniky. Jaký je význam akce? Zvýší zájem o zeleň, sníží vandalizmus, odstraní bariéry mezi radnicí a občany, vtáhne občany do dění ve městě..Zasadili jsme stromy, zapustili jsme kořeny....Témata se každoročně obměňují – „Město v přírodě, příroda ve městě“, „Rozkvetlá okna“, „Strom Strakonic“...Občané sami rozhodují, co by chtěli ve veřejném prostoru.
(Neumím si představit úředníka neratovické radnice jako ekologického propagátora a osvětového pracovníka. Tuto vizi řadím někam do okruhu sci-fi. Odměny se rozdávají ne za práci, ale za loajalitu a poslušnost.)
|
