V Neratovicích neřekl občanům o zahájení tvorby strategického plánu nikdo. Ani starostka. Přesto si myslím, že si uvědomujeme potřebu konečně si říci, jaké chceme město, jak by mělo vypadat, jaká by měla být jeho budoucnost. Určit koncepci a stanovit vizi společnou pro všechny. Aby ji lidé vzali za svou, musí se na ní podílet. Nemůže být záležitostí úzké skupiny lidí, která má na zřeteli jen koaliční program a úzký pohled svých odborností a osobních zájmů.
Aby byl strategický plán kvalitní, musí mít na zřeteli udržitelný rozvoj, což znamená, velmi zjednodušeně řečeno, že bychom měli předat životní prostředí budoucím generacím v co nejméně pozměněné podobě. Abychom toho dosáhli, je nutné udržovat rovnováhu mezi různými stránkami života: ekonomickou, sociální, duchovní, kulturní, estetickou, zdravého životního prostředí, souhrnně kvality života, dlouhodobé perspektivy, čerpání přírodních zdrojů atd. Mezi základní principy udržitelného rozvoje (dnes se uvádí pojem života) patří:
1. Propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení, zohledňující jen některou, není dlouhodobě efektivní.
2.. Dlouhodobá perspektiva – každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat..
3. Kapacita životního prostředí je omezená – půda, suroviny, funkce potřebné k životu, prostor, voda…
4. Předběžná opatrnost – důsledky našeho konání nejsou vždy známe, máme omezené znalosti a proto je na místě opatrnost.
5. Prevence – je efektivnější než zpětné řešení dopadů, napravování je finančně náročnější.
6. Kvalita života – lidé mají přirozené právo na kvalitní život.
7. Sociální spravedlnost – zabezpečení rovnosti, chudoba je ohrožující faktor, naše odpovědnost je společná.
8. Zohlednění vztahu „lokální – globální“: činnost na místní úrovni ovlivňuje problémy jinde – znečištění Labe znečistí oceán, zabetonování v Neratovicích ovlivňuje povodeň jinde.
9. Mezigenerační odpovědnost – mluvíme o morální povinnosti k budoucím generacím, zajišťujeme jim život ve zdravém životním prostředí? Nebudou muset řešit problémy , které my dnes vytváříme a nad nimi zavíráme oči?
10. Demokratické procesy – zapojením veřejnosti již od počátku plánování vytváříme objektivní plány a vytváříme podmínky pro jejich realizaci.
Zajištění udržitelného rozvoje (života) v místních podmínkách regionů, měst a obcí nazýváme Místní Agenda 21. Nejpokročilejší tvoří síť Zdravých měst, ta je tvořena v současné době téměř 100 municipalit. Patří sem Krnov, Hodonín, Uherské Hradiště, Jablonec nad Nisou, Třebíč, Turnov, Mšeno, Počátky atd.
Příště strategické plánování ve veřejné sféře.
Praktická a cílevědomá ochrana Životního prostředí ve Středočeském kraji, sborník textů ze seminářů, Praha, listopad 2009 | 
