Dostala jsem se do Byškovic úplnou náhodou. V dáli na obzoru se zvedal oblak kouře a tak jsem se vydala za ním. Přejela jsem státní silnici na Mělník a najednou jsem měla pocit, jako bych se ocitla o století zpět někde na balkánské vesnici. Kličkovala jsem mezi bytovkami po prašné ulici mezi děrami, tam to musí vypadat po dešti, napadlo mě, kolem neupravená plocha po zasypaném výkopu, nepořádek a špína. O kus dál se naklání zdevastovaná kaplička plná neřádstva. Stromy jsou zanedbané, proschlé, nikdo jim nevěnuje žádnou péči. Stejně jako celé vesnici.
Panebože, to jsou přece také Neratovice! Byl se zde vůbec někdy někdo z radničních funkcionářů podívat? Jestli považujeme naše sídliště za zpustlé, jak nazvat tuhle hrůzu. Před omšelými domy bují plevel, který letos neviděl sekačku. Tady lidé platí také daně a co za ně dostávají? Prakticky nic. Nikdo se o jejich vesnici nestará. Ani její obyvatelé.
Pár pěkných domků střídají další oprýskané baráky. Konečně jsem na místě. Za konírnou hoří hromada hnoje, hasiči už asi vzdali hašení a teď jen bagr rozhrabává zbytky po betonové ploše. Vracím se zpátky ulicí po okraji vsi. Průjezd zakázán, hlásí značka. Nedivím se. Pod koly mi ujíždí štěrk, ulice je něco mezi tankodromem a překážkovou dráhou. Vyrostly zde sice nové barevné domy uzavřené vysokými zdmi jako pevnosti, ale vesnici na kráse spíš ubraly než přidaly. Vyjíždím na prostranství, kterému zde říkají náves. Opět prach a špína.
Mává na mě mladá rodina a zajímá se, kde hoří. Vysvětluji a pak se rozhovoříme o místních poměrech. Školka byla zrušená, jediná hospoda funguje na fotbalovém hřišti, jinak zde chcípl pes. Vesnici rozděluje sinice, po níž se nepřetržitě řítí auta a kamiony bez ohledu na průjezd obcí. Kolem silnice není vybudován chodník, existuje jen jeden špatně viditelný přechod a ten je velmi nebezpečný. „Děti nemůžeme pustit vůbec ven, možná, že s tím přechodem něco udělají, až tady zabijí pár lidí“, říká muž. Přechod by opravdu potřeboval výrazné označení, určitě by pomohlo přisvětlení, nebyla by marná barevná LED návěstidla ve vozovce, existují retro-reflexní rámy pro zvýraznění dopravních značek, jen by město muselo tlačit na kraj, jemuž komunikace patří. Místní podnikatelé se složili a nechali umístit u silnice měřič rychlosti, ale jakmile řidiči zjistili, že jim nehrozí postih, překračují bez zábran povolenou rychlost.
Město se o vesnici prakticky nestará, ale ani místní nejsou schopní se zorganizovat. Ráno většina z nich odjíždí do zaměstnání a večer už není čas na nějaké posedávání. A není ani kde. Možná by pomohl osadní výbor, jen by radnice musela respektovat jeho připomínky. Určitě by bylo dobré, kdyby se zastupitelé vydali do Byškovic a projednali s občany, co potřebují a jak by sami mohli přispět k zlepšení prostředí ve vesnici. Spravedlivé by bylo, kdyby část z rozpočtu byla určena pro okrajové části města, nejen Byškovic, ale to by musela být vůle, která, zdá se mi, na radnici chybí. | 
