Písek se solí byl a stále je po tunách sypán do vysokého sněhu (ačkoliv podle zákona je zakázáno posyp solí provádět do sněhové vrstvy vyšší než 3 cm), kde buď zamrzl nebo byl odhrabán spolu se sněhem, takže nyní jsou chodníky pokryté vrstvou ledu s pískem, ledové hory jsou plné písku, na chodnících se povalují pískové závěje. Až led a sníh roztaje a jako každý rok okamžitě nastane suché a horké nejaro – neléto, dovedete si představit tu spoustu prachu, kterou budeme vdechovat spolu s našimi dětmi?
Sůl z posypu se při oblevě částečně rozpustila a vsákla se do půdy, jak bude dál tát, postupně nasytí podzemní vody, takže za několik let budeme čerpat z podzemí slanou „pitnou“ vodu. Půda je prosáklá solí tak, že rostliny začnou hynout, to se týká ve městě hlavně keřů a stromů (rozbory ukázaly, že do půdy přímo pod korunou stromu se dostane vyhrnováním nasoleného sněhu, průsakem, posypem a rozstřikem břečky od 1,16 až do 4,7 kg soli na 1m2). Je prokázáno, že sodíkové ionty se dostávají do organismů a způsobují vzestup krevního tlaku nejen u dospělých, ale i mládeže a dětí, stejně škodí i živočichům. Výzkumem bylo zjištěno, že chlor ze soli se podílí na tvorbě velmi nebezpečných organických sloučenin, které jsou jedovaté, některé poškozují ozonovou vrstvu. Sůl vzlínající fasádami a podezdívkami domů narušuje stavební materiály. V čističkách způsobuje „zničení“ celého biologického stupně čištění vod.
Mimochodem, při cca -10?C je stejně solení neúčinné, protože sníh se solí vytvoří solanku, takže se vlastně vytvoří mrazící směs, která podporuje další zamrzání.
Odpadky během mrazivého období nejsou odstraňovány a tak zamrzají v ledu a sněhu, kolem kontejnerů nikdo sníh neuklidil a prostor kolem nich začíná připomínat něco mezi smetištěm a skládkou.
Na jehličnany, hlavně na keře jalovců, zeravů a thují napadaly vrstvy sněhu, které nebyly včas setřepány, měnily se v led, ten zatížil neúměrně větve, které se postupně lámou. Takto poškozených keřů i jehličnatých stromů jsou ve městě už desítky. A do toho ještě 1. polabská naprosto necitlivě doslova osekala všechny konce větví, které přesahovaly i několik centimetrů do chodníku, třeba pětimetrového. Podívejte se na roh Benešovky a 28. října naproti trojky školy jak hrůzně trčí suché větve ořezaných keřů. Místy jsou takto ořezány i větve, které jsou nalomené nebo zlomené a budou se muset odstranit. Práce nanic, víc škody než užitku.. | 
