Radnice připraví návrh rozpočtu, zastupitelstvo jej schvaluje
Chybou většiny radnic jsou nadhodnocené příjmy a v souvislosti s nimi i nadhodnocené běžné výdaje. Co si budeme namlouvat, každý úředník dobře ví, že je lepší požadovat větší částky; možnost, jak je utratit, se vždy najde. Většina zastupitelů, kteří rozpočet schvalují, zase rozpočtu nerozumí, nevyznají se v něm, tabulky jsou pro ně složité a vysvětlení nic neříkající, navíc neznají potřeby jednotlivých složek, je snadné je oblafnout. Mnozí jsou pohodlní si rozpočet prostudovat. Vždyť stačí zvednout ruku a rozpočet je schválen. Ani veřejnost se často v číslech příliš nevyzná a tak není divu, že s k rozpočtu nikdo nevyjadřuje ani předem ani na zasedání zastupitelstva. Mimochodem, jak se mají přítomní občané vyjadřovat, když rozpočet „nevidí“, není jim promítán jako jinde, slyší jen to, co kdo říká bez možnosti konfrontace.
Je několik metod, jak vytvořit rozpočet.
Nejběžnější, nejjednodušší a nejrychlejší je metoda přírůstková. Ta spočívá v úpravě rozpočtu z minulého období, který je navýšen o určitá procenta, vypočítaná na základě inflace (růstu cenové hladiny), nebo odvozená z demografických změn (např. stárnutí obyvatelstva). Tentojednoduchý způsob rozpočtování ale např. vůbec neposuzuje efektivnost vynaložených prostředků. Metoda přírůstková se používá v Neratovicích.
Další metodou rozpočtování je tzv. přístup nulové základny,
který je mnohem komplexnější. Nejprve se vytvoří seznam všech
služeb a činností, které bude obec realizovat, a následně se vypočítají náklady a z nich i výdajová stránka rozpočtu.
Třetí metodou je výkonové rozpočtování (prostředky se přiřazují
kvantifikovatelným činnostem na základě splnění předem stanoveného výkonu).
Další metodou je programová metoda. Na počátku stojí definice cílů, kterým je přiřazena priorita podle míry přínosu pro obec.
Vypočítají se potřebné náklady na dosažení těchto cílů. Na základě této metody je možné hodnotit efektivnost obecních aktivit (v porovnání přínos/náklad).
Chybí kontrola veřejnosti
Je logické, že kromě zastupitelů by měla při kontrole nakládání s veřejnými prostředky hrát nezastupitelnou roli veřejnost. Na obecní úrovni neprověřuje rozpočet žádná nezávislá kontrolní instituce, případně tak činí v omezené míře. Činnosti, které úředníci vykonávají a na něž mají vliv zastupitelé a radní, zůstává mimo jakoukoli veřejnou odbornou kontrolu.Nedostatek kontroly rozpočtů je skvělou příležitostí pro jeich zneužívání a manipulaci. Je tedy právě na veřejnosti, resp. na jednotlivých
občanech, aby pokládali základní otázky týkající se vynakládání
obecních prostředků – tedy kolik, komu, proč a jak.
Mezi obyvateli Neratovic je řada odborníků, kteří rozpočtu rozumějí nebo mají zkušenosti s jeho tvorbou. Proto musí občané svým zájmem
o hospodaření obce vyvíjet tlak na obecní představitele, aby dokumenty předkládali ve srozumitelné podobě a tak aby vypovídaly
o skutečném stavu hospodaření obce. Jedině v takovém případě se jedná o hospodaření veřejné.
Schůzka jen pro zastupitele
Jenže slovo veřejnost nemají na neratovické radnici rádi, dokonce mi jednou jeden úředník položil otázku: “Co je to veřejnost?“. A tak, když svolal starosta Lid na pondělí 30. listopadu schůzku, jejíž náplní měla být konzultace k materiálu „Návrh rozpočtu města Neratovice na rok 2010“, pozval pouze zastupitele a na veřejnost jaksi „zapomněl“. A tak občané neměli možnost se obrátit na jednotlivé správců kapitol s dotazy nebo požadovat vysvětlení ke skladbě rozpočtu. Jen zastupitelé kladli otázky, které měly být vzneseny až na veřejném zasedání před občany.
Pracovní schůzky a konzultace obcházejí zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva
Už jsem před lety psala o podobných schůzkách, které se konají za zády občanů. Nazývají se pracovní porady, konzultace, neformální setkání apod. Mají jeden společný rys: zastupitelé se zde dozvědí informace, které jsou pro „normální“ občany nedostupné. Tím radnice porušuje zásadu veřejnosti, občan není přítomen dotazům, odpovědím, rozpravám, které by měly být veřejně vysloveny i kdyby se jednalo o dotaz zastupitele X, co znamená třetí řádek vlevo, odstavec pět. I to je důležité vědět.
Pane starosto, naše zastupitelstvo se tím vystavuje riziku, že v jeho počínání bude spatřováno obcházení zásady veřejnosti jeho zasedání (i z tohoto důvodu je nanejvýš nutné, aby před projednáváním bodu „Návrh rozpočtu...“ na zasedání zstupitelstva, byla podána stručná informace shrnující výsledky tohoto předchozího „projednání“). Bylo by tedy pro příště vhodné v zájmu transparentnosti informovat veřejnost alespoň o tom, že se předmětná schůzka koná a za jakým účelem (případně z ní pořizovat zápis), nejlépe pozvat i občany, aby se konzultace zúčastnili. Snad by zastupitele nepokousali.
Některá zajímavá řešení:
- speciální sekce radničních novin každoročně věnovaná rozpočtu
- zřízení zvláštního emailového účtu, webového formuláře či on-line fóra;
- možnost projednání návrhu v komisích místních samospráv a možnost zapojení občanů do odborných komisí;
- uspořádání veřejných debat nad rozpočtem.
| 
