p>Historie privatizace
Na okraji Neratovic směrem ke Kojeticům se tyčí tři vysoké omšelé věžáky. Byty v nich kdysi patřily Spolaně, ale ta se po převratu začala zbavovat všeho, co nesouviselo s výrobou a byty začala prodávat. Aby nevznikla řevnivost mezi lidmi v městských bytech, které byly také privatizovány, a spolanskými, dohodli se představitelé obou institucí na tom, že je budou prodávat za stejné, poměrně vysoké ceny, což chápali Spolaňáci jako podraz, a právem, neboť pokud dostali byt, museli se zavázat, že ve Spolaně odpracují dvanáct let a pak teprve mohou odejít jinam, budou-li mít zájem. Tímto novodobým feudálním nevolnictvím si de facto část ceny bytu odpracovali, ale v privatizaci museli zaplatit plnou cenu. Spolana i město neprodávaly byty do osobního vlastnictví, s tím by bylo moc práce, ale bylo rozhodnuto, že více než padesát procent lidí v domě musí založit družstvo, jemuž domy prodají. Do budov se prakticky třicet let neinvestovalo a tak nezbývalo, než navýšit fondy oprav, aby družstva mohla co nejříve paneláky opravit a zmodernizovat.
Věžáky na Kojetické koupili Italové
Jenže v některých domech, hlavně tam, kde bylo hodně garsonek, bydlela spousta starých lidí a ti si nechtěli byty koupit, neměli tolik peněz a nemohli se zadlužit, protože by dluh nikdy nesplatili. A právě ve věžácích na Kojetické se nesešlo více než požadovaných padesát procent nájemníků, aby založili družstvo a panelák koupili. Spolaně bylo lhostejné, komu domy prodá, chtěla jen jedno: zbavit se domů s byty, a když družstvo nevzniklo, nabídla je ke koupi Italům, kteří číhali na příležitost uplatnit se na českém realitním trhu.
Obyvatelé tvrdí, že byty obsazují cikáni z Prahy
Od té doby, co Italové domy koupili, věžáky chátrají. Noví majitelé, ženoucí se výhradně za ziskem, do domů prakticky nic neinvestují, opravují jen to, co je v havarijním stavu, nemodernizují, nevylepšují, pouze vybírají nájem a ten každoročně zvyšují bez ohledu na kvalitu bydlení. A co je nejhorší, domy jsou čím dál víc obsazovány chudými cikánskými rodinami, které, jak tvrdí ostatní obyvatelé, jsou sem sestěhovávány z pražských čtvrtí. Jak se to v praxi dělá? Za cikánské občany žijící v Praze se zaplatí dluhy, koupí se jim levné byty v Litvínově, Chomutově, Kladně nebo třeba Neratovicích, případně se jim zaplatí nájem na několik měsíců dopředu, aby získali nájemní smlouvu. Jejich byty na lukrativních místech se pak zrekonstruují a výhodně prodají. Koncentrace cikánských obyvatel pak vytváří postupně ze sídlišť ghetta, odkud se slušní obyvatelé snaží odstěhovat; kdo nemůže, nemá šanci byt prodat a musí snášet příšerné prostředí nepřizpůsobivých obyvatel. Přece to známe z litvínovského sídliště Janov.
Obyvatelé věžáků mluvili i o konkretních lidech z Neratovic, kteří Italům pomáhají s organizováním stěhování. Pravda ovšem je, že počet cikánských obyvatel této oblasti se rapidně zvyšuje; doporučuji navštívit domy, abyste viděli, že situace je opravdu čím dál horší, zejména v posledním věžáku. Všímavějším jistě neušlo, že se po městě začaly v poslední době potulovat skupiny cikánské mládeže (je nutno dodat, že některé skupiny jsou smíšené i „bílé“), hlavně za ulicí na Výsluní, kde znepříjemňují život tamějším obyvatelům.Proč o tom píši? Především proto, že by vedení města, pokud se něco podobného dozví, mělo velmi zpozornět a rychle sdělení obyvatel domů ověřit. Jestli jsou opravdu do domů v Neratovicích sestěhovávány nepřízpůsobivé rodiny, pak je nutné zahájit veškerá možná opatření dokud je čas, ne jako v Litvínově a Chomutově, kde si už s nastalou situací nevědí rady. Ghetto ve městě určitě nechceme.
P.S.: Používám pojem cikán, který se všeobecně používá jako souhrnné označení různých větví (skupin) národa, pocházejícího původně z Indie. Rom je označení pouze pro jednu skupinu etnika. |
