Často potřebujete zjistit nějaké informace z radnice. Co uděláte? Napíšete e-mail, pošlete dopis nebo zatelefonujete na pevnou linku (pokud chcete ovšem navázat kontakt se zastupiteli, tak většina z nich nemá uveden telefon, ani adresu, kdepak e- mail, zůstávají v totální anonymitě) a to asi nejčastěji. Jenže málokdo má dnes doma pevnou linku, většina lidí přešla na mobily a v tom případě se volání v Neratovicích pěkně prodraží. Existují sice slušné, k občanům vstřícné radnice, které čísla služebních mobilů zveřejňují, ale naše k nim nepatří. Na webu uvádí pouze čísla pevných linek, i když řada zaměstnanců vyfasovala služební mobily. Ale zveřejnit jejich čísla vedení města odmítá, prý je to v souladu s vnitřní směrnicí. Pikantní na tom, je, že v „Podmínkách práce s telefony“ se o utajení čísel služebních mobilů nepíše. Ale v našem Kocourkově je to normální, utajuje se kde co, jen z principu.
V roce 2003 jsem ještě jako „normální“ občanka žádala podle zákona o informacích o seznam zaměstnanců a čísla jejich služebních mobilů. Co myslíte, že se stalo? Přesně to, co se dalo čekat – tajemnice Hurtová (nyní Roithová) žádost o čísla mobilů zamítla, odvolala jsem se tedy podle starého znění zákona k radě města, ale ta jménem starosty Lida zamítnutí potvrdila.
V roce 2006 jsem byla zvolena do městského zastupitelstva a tehdy jsem zjistila, že buď si ušoupu nohy chozením na radnici (což se nestalo vzhledem ke stavu nohou) nebo mi laskavě prozradí čísla služebních mobilů, abych neprotelefonovala tisíce. (Tušila jsem správně, protelefonovala jsem je.) Opět jsem tedy požádala o seznam, ten jsem dostala, ale čísla neprozradili! Ne a ne. A když jsem se odvolala na Krajský úřad, i ten držel basu s radnicí a zamítnutí informace potvrdil. A já byla tak drzá, že jsem prostřednictvím mého advokáta podala žalobu na Krajský úřad k Městskému soudu v Praze. To bylo v dubnu roku 2007 a od té doby je ticho po pěšině. Městský soud v Praze zatím nekoná. Více než dva roky trvá soudu rozhodnout, zda má občan, tedy i zastupitel, právo znát čísla služebních mobilů, placených z rozpočtu města!
Podle O. Kužílka, spoluautora zákona č. 106 o svobodném přístupu k inforamcím není žádný důvod, pro by radnice měla čísla mobilů tajit.
Cituji jeho odůvodnění:„Mobilní telefony přidělené úřadem jako služební představují „pracovní prostředky“, které je úředník „povinen plně využívat k vykonávání svěřených prací“. Dále je povinen „poskytovat informace o činnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení“ (viz § 16 zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků). To vše je povinen v rámci pracovní doby (připomínám, že tzv. úřední doba či úřední dny anebo úřední hodiny de jure neexistují, taková praxe je neoprávněným zásahem do styku úřadů s občany a nelze se o ni opírat).
Z uvedeného plyne, že využít telefonního spojení (pevného či mobilního) s úředníkem k jakémukoliv dotazu, konzultaci, dojednání návštěvy apod. je právem kohokoliv, kdo se chce obrátit na úřad v jakékoliv záležitosti. Není odlišitelné od práva úřad a úředníka navštívit osobně či od písemného podání.“
Takže jsem napjatá, jak soud rozhodne a zda se ještě v tomto životě dočkám slavnostního okamžiku, kdy se na webu objeví čísla a já zavolám na mobil na radnici a nebudu úzkostlivě hlídat protelefonované peníze. A přeji totéž všem občanům Neratovic. | 
