Městské koupaliště
Druhdy jedno z nejmodernějších, které nám ostatní města záviděla. Dnes jedno z nejzanedbanějších, ale snad se blýská na lapší časy. Záleží jen na městě, kolik hodlá do koupaliště v budoucnu investovat.
Co vás na městském koupališti čeká: především je dobře utajeno, vchod do areálu nese pouze nápis: Letní kino. (Asi se předpokládá, že místní vědí, kde koupaliště hledat a cizí nemají zájem o takovouto atrakci). Teprve na konci oprýskané betonové cesty s neupraveným dávným výkopem je nad bránou umístěn nápis: Koupaliště. Po levé straně ještě minete hromadu hlíny a suti a pak už můžete hledat další informace. Nad pokladnou sice najdete ceník vstupného (mimochodem, vzhledem k nabídce služeb je cena poněkud vysoká), ale otevírací doba chybí. Pouze na ceduli s teplotou vody je křídou napsáno: Otevřeno od 10 hod. Dnes nebo včera? Těžko říci, v každém případě, do kdy je koupaliště otevřeno, se nedozvíte. S dalším překvapením počítejte v okamžiku, kdy se budete chtít převléknout: máte možnost použít pouze WC, staré převlékárny jsou uzavřené, zavalené jakýmsi harampádím. Prý nájemce koupaliště pan Suchomel tento prostor někomu pronajímá, ale to je jen „jedna paní povídala“. Pro uložení věcí můžete použít nevábný plechový box na stěně vedle nově opravených sociálních zařízení. Pak už vás čeká krásně zrekonstruovaný neplavecký bazén a brouzdaliště. Že si chcete zaplavat nebo nebrouzdáte? Máte smůlu.
Ještě po nástupu nového režimu byla jedna z firem ochotna si najmout koupaliště s tím, že plavecký bazén opraví, ale ve výběrovém řízení dostala přednost firma jiná, která o něj neměla zájem. Od té doby plavecký bazén zchátral natolik, že by oprava dosáhla výšky několika desítek milionů. Stejně dopadl oblíbený skokanský bazén a malý plavecký. A tak koupaliště vyhledávají jen maminky s malými dětmi nebo fandové minigolfu, který také žadoní o opravu.
Město prý nemá peníze. Má ovšem dost peněz na koupi superbu, písmen na dvojce škole, na zbytečné studie rekonstrukcí zeleně na náměstí, v ulici Kojetická apod.
P.S.: Nevím jak komu, ale mě vadil neustále vyhrávající rozhlas, provozovatel se zřejmě domnívá, že to patří k dobrému jménu koupaliště. Asi nic neslyšel o hlukovém znečištění.
Vydejme se tedy na pískovnu v Mlékojedech, další možnosti, kde se vykoupat v rozpáleném městě.
Pískovna v Mlékojedech
Především na pískovnu se musíte vydat buď po svých, na kole, na motorce nebo autem. Poslední možnost ovšem vylučuje využití železničního mostu, ale někteří otrlí řidiči si klidně krátí cestu přes most, pak ovšem běda chodcům a kolařům, neboť mnoho aut je ochotno je smést, stejně jako bezohlední motorkáři řítící se po úzké mostovce a záludným podjezdem. Stejný problém vás bude provázet celou cestu; kdysi ospalá vesnice se změnila v nebezpečný motodrom. (A to ještě netušíte, že část prostoru za pískovnou svévolně využívá ke svému treninku motokrossový závodník k velké radosti okolních obyvatel).
Dorazíte-li k pískovně, zjistíte, že ještě donedávna parkující auta na silnici na Tišice zmizela, po razii městské policie už většina aut pokorně využívá soukromé parkoviště.
Hned na začátku pískovny vás zarazí obludná restaurace, panebože, jak mohl někdo povolit takové monstrum. Free-d-bar, noční můra všech mlékojeďáků, zdroj trvalých stížností. Zlé jazyky tvrdí, že pokud hledáte jakékoliv drogy, zde je určitě naleznete.
Ale my jsme se přišli vykoupat. Všude je spousta lidí, ale také odpadků: pet lahve, kelímky apod. Žádné záchody, k dispozici jen lesík nebo voda. Ta není u břehu z nejčistších, na hladině plavou kusy něčeho, co připomíná spíš výkaly než bahno a v současných vedrech voda brzy zezelená.
Zajímá mě, zda krajské hygienická stanice provádí rozbory vody. Telefonuji a k svému překvapení se dozvídám, že město Neratovice se nepřiznalo jako provozovatel, odmítlo nabídku hygienické stanice na provádění rozborů vody s odůvodněním, že koupání je zde na vlastní nebezpečí. Provádět rozbory je povinností provozovatele a město se tím zbavilo zodpovědnosti. Ani soukromé nájemce nezajímá, že jejich klienti návštěvu podniku spojují s koupáním v „jezeře“. Pozoruhodné. Inu, kšeft je kšeft.
Takže koupáním v pískovně člověk riskuje kdo ví co. Infekční chorobu, napíchnutí na injekční stříkačku, v nejlepším případě rychlý odchod na WC. (Pamětníci si vzpomenou na skládku na tišické straně, kam se údajně vozily odpady ze Spolany...). Nic pro malé děti, které zde rodiče vláčí v největších vedrech. Leda že by zde platil přirozený výběr.
Zbývá poslední možnost:
Labe
Při zaznění tohoto slova mnohým naskočí husí kůže: „No to nemyslíte vážně, koupat se v přírodě? Jsou tam přece kluzké kameny, breberky, co mě mohou kousnout, odnese mě proud a voda je tam strašně špinavá. Fuj!“Bohužel, většina lidí se domnívá, že jedině chlorovaná voda v bazénu je nejlepší ke koupání. A přece ještě před pár desítkami let se skoro každý koupal v řece. Dnes je to rarita. Pár místních a nebojácné děti se cachtají na mělčině a dovádějí v tůních.
Málokdo ví, že 17. červenec byl vyhlášen Evropským dnem koupání v řekách. Více než ve stovce míst se zúčastňuje koupání nejméně 100 000 lidí, aby našli živý vztah k řekám, u nichž žijí, oslavili zlepšující se čistotu vody a upozornili na problémy a příležitosti spojené s ochranou vod.
Bohužel, nic podobného do Neratovic nedorazilo, koupání v řece je mladými i staršími považováno za překonané a nepřijatelné.
Takže máte možnost si vybrat – polozdevastované městské koupaliště, hlučná a podezřelá pískovna nebo osvěžující říční voda. Nebo bazén s chemickou vodou na zahradě. Na tuto možnost bychom málem zapomněli. | 
