Písek v podloží, mizerný beton, nedostatečná údržba - to vše je důvodem, proč chodníky v Neratovicích jsou plné děr a výmolů. Po mnoha letech zanedbávání se začaly konečně chodníky rekonstruovat. Nevíme sice, podle jakých kritérii, není zřejmé, proč a z jakých důvodů dostávají některé chodníky přednost, ale zaplať Pánbůh za ty dary, řekl by klasik. Jenže...to bychom ani nebyli v našem městě, kdyby všechno, co se zde dělá, bylo v pořádku.
Vyhláška nařizuje brát ohled na postižené
Tak začnu popořádku: v roce 2001 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlášku č. 369/2001 (kdybyste měli zájem si ji pročíst, je na internetu) o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Stručně řečeno, každá stavba musí splňovat určitá kriteria, aby lidé s postižením je mohli bez problémů užívat.
Takže mimo jiné:
1. Do staveb pro veřejnost musí vést alespoň jeden vstup bez schodů
2 Komunikace pro pěší (chodníky) musí být opatřeny vodícími liniemi, signálními a varovnými pásy vytvořených z materiálu s odlišnou strukturou a s barevným kontrastem (tzv. slepecká dlažba).
3. Výškové rozdíly u přechodů pro chodce nesmí být vyšší než 20 mm
Bezbariérové vchody
Ve vyhlášce je ještě řada dalších podrobností, ale my zůstaneme jen u těchto tří. Vrátíme se k bodu 1.
Představte si Kojetickou ulici; všimli jste si schodů do málem všech obchodů, které tam jsou? A co dvoje schody do Úřadu práce naproti trojce škole? Je pravda, že tyto stavby vznikly před vydáním vyhlášky, ale nesouhlas zastupitelstva s uvolněním peněz na výstavbu bezbarierového vchodu do úřadu práce o něčem vypovídá. Stejně jako schodiště do knihovny, kam chodí moc starých lidí.
Na nových chodnících nejsou pásy pro nevidomé
A máme tu druhý bod. Ten je nejzajímavější, protože v době vydání vyhlášky a od té doby byla vydána stavební povolení a zkolaudována spousta chodníků. Všechny musí mít pásy pro nevidomé. Ale jak je to možné, že je buď nemají nebo nějak podivně zpotvořené?
Chodník od Vojtěcha po pravé straně kolem tzv. Čermákovy silnice: žádné pásy
Mánesova ulice: špatné a žádné pásy
Ulice 28. října na křižovatkách s bočními ulicemi: žádné pásy
Ulice Bří. Čapků: žádné pásy (poslední výstavba!)
Ulice 28. října od křižovatky směrem ke Kovomatu: žádné pásy
Ulice Školní: žádné pásy
Ulice Ruská: žádné pásy a můžeme pokračovat.
A teď se podívejme, jak by měly pásy pro nevidomé opravdu vypadat:
 
- Nejjednodušší řešení je nasnadě a bude vypadat jako velké písmeno T. Použije se např. tehdy, kdy chodník vede souběžně s vozovkou a rovně vedený signální pás bez problému dovede nevidomého k trávníku nebo obvodové stěně budovy.
- U křižovatek platí zásada že signální pás určuje zrakově postiženým osobám přesný směr chůze, zejména při přecházení vozovky více než kde jinde.
 P
- Protože se v praxi křižovatky s pravoúhlými rohy chodníků vyskytují zřídka, budeme dále pracovat s rohy oblými. Proto třeba připomenout, že varovný pás musí mít šířku 400 mm a to po celé své délce!
Často u křižovatek nastává situace, kdy na rohu chodníku vyúsťují dva přechody. Pokud bychom postupovali podle dříve uvedených pravidel, slily by se nám varovné pásy v jeden a signální pásy by se překřížily. To by nevidomého spíše zmátlo, než aby mu to pomohlo v orientaci. Proto platí pravidlo, že v místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce 800 mm. (paragraf 3, odstavec 3 Vyhlášky). Od místa křížení k přirozené vodicí linii se pak protahuje už jen jeden signální pás. Zpravidla ten, jehož vedení bude jednodušší, nebo takový, který směřuje na frekventovanější nebo složitější přechod, kde je žádoucí nevidomého dobře nasměrovat:
Výškové rozdíly jsou vyšší než 2 cm
A máme tu bod 3. Na všech výše jmenovaných chodnících jsou vždy v určitých místech výškové rozdíly vyšší než uvedené dva centimetry. Komu se to zdá malicherné, ať sedne na invalidní vozík a projede městem.
Kdo za to může?
Jednoznačně odbor výstavby městského úřadu Neratovice. Bez výmluvy a bez pardonu. | 
