Před lety byly
v Neratovicích
dvě pošty - jedna malá na starém sídlišti,
druhá, dnes už neexistující, strašná a
pro současníky už nepředstavitelná, v Masarykově
ulici na místě ordinace doktora Tomana. Později byla
postavena nová pošta, stará byla zrušena, ale stále
fungovala malá, na kterou to měli lidé ze sídliště
blíž. Dnes už máme poštu jen jednu. Ze sídliště
je daleko, u okýnek se tvoří fronty, pošta už
nestačí vzrůstajícím potřebám lidí.
Asi ve snaze
„zmodernizovat“
provoz, a tím zrychlit odbavení lidí,
nainstalovala pošta novinku. Světelnou tabuli. Už je tam dlouho a
zatím nefunguje. Funguje ale na jiných poštách
v Praze. Jaké jsou s ní zkušenosti? Dosti
hrozné.
Zatímco ve starém systému
se zákazníci rychle střídají o okýnek,
novinka provoz neurychluje, spíš naopak. Čísla se
rychle střídají, je nutno zareagovat nejen na
přidělené číslo ale i na číslo okýnka
a zvlášť starší lidé s tím mají
potíže. Pak je nutné rychle doběhnout na správné
místo, což staří lidé nemohou tak rychle, jak
by bylo potřeba.
Zatímco nyní stojí
lidé v řadách, nový systém je nutí
postávat v houfu (pokud pošta nezajistí dostatek
laviček, což se v Praze stalo) a sledovat světelnou tabuli.
Může se stát, že dotyčný stojí na druhé
straně pošty a pak musí přeběhnout celou místnost a
to je další zdržení. Každá změna čísla
je doprovázena pípnutím, po několika minutách
je trvalý hluk krajně nepříjemný.
Takže souhrnně lze říci, že
zavedení světelné tabule provoz zdržuje, je hlučný
a pro staré a handicapované lidi nevýhodný.
Možná by bylo účelnější, kdyby pošta místo
pochybné novinky raději zprovoznila všechna okénka
tak, aby lidé nemuseli stát ve frontách a co
nejrychleji si mohli vyřídit své záležitosti.
Mimochodem, tak velké město
jako Neratovice by si už konečně zasloužily ještě jednu poštu
nahoře na sídlišti.
| 
