Jiřičky a nyní i vlaštovky si staví hnízda z bláta smíšeného se slinami pod okenní překlady nebo převisy střech. V poslední době bohužel přibývá lidí, kterým ptáci vadí a hnízda jim shazují. Neuvědomují si, že ptákům ubývá hnízdních možností i zdrojů potravy. Bohatí lidé si přece nenechají „zaneřáďovat“ honosné domy hnízdy a ptačím trusem; chlévy, do kterých mohli ptáci létat, už prakticky přestaly existovat, jen občas jim soucitní lidé nechají otevřené sklepní okénko, aby měli kde zahnízdit. Ještě vloni jsme chválili občany města, že ptákům umožnili postavit si svá hnízda nad okny a nevadily jim hromádky trusu ani pípání mláďat. Stejně jako naši předci si vážili ptáků a nechali je žít pod ochranou lidských příbytků.
Bohužel, letos se vyskytl odstrašující příklad celého družstva, které na dveře domů vyvěsilo letáky s výzvou, aby lidé odstraňovali ptačí hnízda hned v jejich zárodku. Vedení družstva se asi obává poškození omítky a narušení vzhledu budovy. Má to ale háček: vlaštovka obecná je pták podléhající ochraně podle zákona o ochraně přírody a krajiny a výzvy k ničení jejich hnízd nabádají k porušení zákona. Škodám na fasádě lze přece předejít jiným způsobem, není nutné vlaštovkám zabraňovat v hnízdění! Kromě toho by si pánové a dámy z družstva měli uvědomit, že vyzývat k ničení ptačích hnízd, které jsou na místech, kde ptáci nejsou nijak ohrožení běžným provozem, je krajně neetické a skandální. Mohli by si spočítat, že pokud jeden pták v době hnízdění pochytá tolik hmyzu – těch nepříjemných komárů a much – kolik sám váží, pak za dobu dvou hnízdění nachytá více než pět milionů kusů hmyzu. Létají-li tedy ptáci kolem budovy, ušetří obyvatelé na jedovatých prostředcích proti hmyzu, chrání své zdraví i zdraví svých dětí, které navíc naučí, aby si vážili ptáků, neubližovali živým tvorům a respektovali jejich právo na život.
Místo aby z hnízdění chráněných ptáků udělalo družstvo atrakci a přednost, raději je zažene hledat jiný domov, nebo smrt.
| 
