Odpověď na otázku, co je
komunitní plánování můžete najít
na internetu (např. stránky MPSV),
stručně:
Komunitní
plánování je plánování
rozvoje určité oblasti veřejného života za
spolupráce obyvatel regionu a to nejen v oblasti
sociální, ale i ochrany životního prostředí,
tvorby strategických rozvojových plánů obcí,
preventivních zdravotnických programů, programů
prevence kriminality, atd. Zkušenosti s komunitním plánováním
sociálních služeb mají zejména města
Písek a Ústí nad Labem. Řadu zkušeností
s používáním této metody lze nalézt
v zahraničí.
Neplánuje se celostátně
(„odshora dolů“), ale na úrovni kraje nebo obce. Proto je
možné vytvářet cíle s ohledem na místní
podmínky i na potřeby jednotlivých občanů.
Smyslem komunitního
plánování
v sociální oblasti je společně se dohodnout o
tom, jaké služby chceme mít pro případ
nepříznivé životní situace připravené.
Při
komunitním
plánování sociálních služeb se
nejdříve zpracovávají sociálně
demografické údaje, mapují se sociální
služby a služby související, pak následuje
popis a analýza přání a potřeb veřejnosti.
V této
fázi se může do plánování zapojit každý
občan s podněty a s názorem, jaké sociální
služby by se v obci měly poskytovat. Při komunitním
plánování jde vlastně o diskusi mezi
zadavatelem (ten, kdo je za zajištění sociálních
služeb zodpovědný – například obec), poskytovateli
(ti, kdo služby nabízejí) a uživateli – občany
obce. Na základě tohoto dialogu se pak vytváří
plán dalšího rozvoje sociálních služeb.
Komunitní plánování tedy pomáhá
zajišťovat dostupnost a kvalitu sociální pomoci. Při
tom zároveň šetří finanční prostředky,
protože peníze se vynakládají jen na zřizování
těch zařízení, které jsou pro občany regionu
doopravdy potřebné.
Komunitní
plánování podporuje dialog a spolupráci
mezi obyvateli a obcí, zvyšuje pocit příslušnosti
ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i
materiální zdroje. Umožňuje obcím sdružovat
stávající zdroje a zvyšuje efektivitu jejich
využití. Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních
služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby
sociální služby odpovídaly zjištěným
místním potřebám, reagovaly na lokální
odlišnosti
Na
posledním
zasedání v Neratovicích dostali zastupitelé
materiál ke schválení spoluúčasti města
v projektu „Tvorba komunitního plánu sociálních
služeb“ V materiálu byli upozorněni na to, že proces
komunitního plánování je nutné
realizovat během dvou let, nejdéle do 30. 6. 2008 a náklady
s tím spojené jsou předběžně odhadovány
na 1 milion korun. Město se musí podílet z 12%
celé částky, tj. 120 000 Kč, zbytek je hrazen
z prostředků státu.
Zastupitelé
měli schválit podání žádosti o dotaci,
dále poskytnutí částky 120 000 Kč a poskytnutí
zbývající částky 880 000 Kč do doby
jejího uhrazení, z toho částku 500 000 Kč
z rozpočtu města na rok 2006.
Pokud
někdo
předpokládá, že zastupitelé schválili
tento materiál, hluboce se mýlí. Zastupitel
Mišner se pouze otázal, jak tvorba komunitního
plánování koresponduje s rozvojem
pečovatelských služeb a hned nato navrhl radní Juda,
kterému se ježí vlasy na hlavě, když slyší o
spolupráci s občany, aby návrh byl stažen
z programu a doplněn relevantními(?) informacemi, přestože
příslušný úředník několikrát
upozorňoval zastupitele, že termín podání
žádosti o dotaci je do 31. 3. 2006.
O
návrhu
radního Judy se hlasovalo. Jedenáct zastupitelů bylo
pro návrh stáhnout materiál z programu
zastupitelstva. Jelikož se do konce března již zastupitelstvo
nesejde, znamená to, že radní Juda způsobil finanční
ztrátu městu ve výši 880 000 korun, které
budou muset být v dalších dvou letech vyčleněny
na komunitní plánování. Současně dal
jasně najevo, co si myslí o spolupráci radnice
s občany a jejich podílu na spolurozhodování
o chodu města. Zapamatujte si to, občané.
| 
