Není tajemstvím, že
péče o životní prostředí není
prioritou města. Současným představitelům radniční
samosprávy se ježí vlasy na hlavě (pokud je mají),
když slyší slova ekologie nebo ochrana životního
prostředí a to i přesto (nebo právě proto?), že
přímo za humny stále hrozí nebezpečná
Spolana, která ovlivňuje již desítky let zdravotní
stav obyvatel.
Zatímco
v posledních
letech vlády komunistů byla vysázena stromořadí
v hlavních ulicích města, od „sametové“
revoluce se po nástupu nové „politické“
garnitury množství zeleně neustále snižuje, ačkoliv
orgán státní správy vždy uložil městu
provést náhradní výsadbu, která má
nahradit odstraněnou zeleň. Městu se ale nelíbí
vydávat peníze z rozpočtu na výsadbu
stromů; sám starosta se netajil tím, že by byl
nejraději, kdyby žádná náhradní výsadba
nebyla ukládána.
Proč město nemá zájem
stromy vysazovat? Odpověď je jednoduchá. O zeleň je nutno
pečovat a to je pro 1. polabskou přítěž.. Stromy se musejí
ořezávat, zalévat, ošetřovat. A to je moc práce.
Zvláště pro firmu, která najímá
východní nekvalifikované pracovníky na
údržbu zeleně. Nezapomínejme, že statutární
orgán této firmy Martin Vojan patří do okruhu
lidí spojených s radnicí, která často
zamhouří oči nad výsledky práce 1. polabské,
ale zaplatí za ně neuvěřitelné sumy.
Kromě toho náhradní
zeleň je drahá a město raději vydá peníze na
odměny starostovi a místostarostovi než na nějaké
zbytečné stromy.
A tak se město rozhodlo
doporučit
odboru životního prostředí náhradní
výsadbu nenařizovat.
Naproti trojky školy roste
krásná
zdravá bříza. To je dnes vzácnost, břízy
houfně hynou.Před lety ji technické služby ořezaly část
větví, aby nestínily obyvatelům domu. Od té
doby zase dorostly, ale proč je ořezávat? To je moc práce.
Pokácet! To je jednodušší a strom můžeme vyškrtnout
ze seznamu.Náhradní výsadba? Nenavrhujeme, píše
město.
Na Benešovce naproti Anittě
roste
další bříza. Pokácet, žádá
město a opět nenavrhuje náhradní výsadbu. Asi
má dojem, že už máme ve městě tolik stromů, že
žádné další nepotřebujeme.
Za školkou „U rybiček“
kolem
Kojetického potoka rostou mohutné vrby. Pokácet,
rozhodlo se město, přesto, že vrby jsou součástí
důležitých břehových porostů a Kojetický
potok je součástí územního systému
ekologické stability a vytváří biokoridor pro
pohyb zvěře.Opět žádnou náhradní výsadbu
město nenavrhuje.
Podle zákona 114/1992 Sb.
orgán
ochrany přírody může uložit žadateli přiměřenou
náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické
újmy vzniklé pokácením dřevin. Pokud
orgán ochrany přírody neuloží provedení
náhradní výsadby, je ten, kdo kácí
dřeviny, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej
použije na zlepšení životního prostředí.
Tak nevím, jestli si město
uvědomilo, že stejně neušetří. Buď vyčlení
z rozpočtu peníze na náhradní výsadbu
nebo zaplatí peníze do rozpočtu obce (z rozpočtu
obce!). Je ovšem možné, že si radnice představuje, jak
bude za zlepšené životního prostředí vydávat
třeba nové parkoviště. U nás v Ko…pardon,
v Neratovicích je všechno možné.
|