Na
zářijovém zasedání
zastupitelstva bylo ve středu pozornosti jednání o
výši nájmů v městských bytech se
smlouvou na dobu určitou, které se rada
města rozhodla
zvýšit z dvaceti korun na sedmdesát pět korun za
metr čtvereční.
V hledišti
Společenského
domu zasedlo množství lidí, kteří očekávali,
jak zastupitelé rozhodnou. K problému hovořila
řada zastupitelů, ale v zápise, který by měl
přesně zachytit průběh jednání, o nich není
ani zmínka. Není uveden ani návrh zastupitelky
Soukupové, která navrhla, aby zastupitelstvo města
doporučilo radě snížit nájem v těchto bytech
na čtyřicet korun za metr čtvereční.
Poslankyně
JUDr. J. Hamplová
v časopise Právní poradce k tomuto problému
uvádí:
Pojem
průběh jednání
je v praxi často vykládán velmi úzce.
Přitom
už z jeho obsahu vyplývá, co jím měl
zákonodárce na mysli.
"Průběh" je průběh
- v zápise by se tedy měl objevit každý bod,
který
je projednáván, připomínky k němu, důvodové
a uvozující
zprávy k tomuto bodu, hlavní
obsah diskuze k této věci a v závěru
tohoto
zachycení výsledky hlasování (pro, proti,
zdržel se)
a konečně přijaté usnesení.
Tento
postup je nezbytný jak v případě, kdy zastupitelstvo
něco
rozhoduje, popř. jen bere na vědomí, nebo jen
diskutuje a přijme
závěr, že na dané otázce
se bude nadále pracovat. U přijatého
usnesení
by rovněž měly být zachyceny úkoly, které z
něj vyplývají
pro členy zastupitelstva, obecní
radu, obecní úřad či starostu.
Pro předejití
budoucích rozporů je jistě vhodné zachytit
návrh
opozičního nebo variantního usnesení,
které nebylo přijato.
Součástí zápisu
musí být všechny podklady, které byly
při
rozhodování použity, ve formě příloh.
Je to důležité zejména
z toho důvodu, že bez
těchto dokumentů není často obsah zápisu
srozumitelný
a jednoznačný.
Protinávrh,
o kterém se
hlasovalo, a který byl schválen, navrhl zastupitel
Sádovský, který ho formuloval takto:
„Zastupitelstvo
města doporučuje
radě města, aby přehodnotila výši nájmů podle
kvality bytů.“
Je
zajímavé , že
v zápise ze zasedání zastupitelstva je
uveden text návrhu v tomto znění: „Zastupitelstvo
města navrhuje, aby rada města znovu projednala stanovenou výši
nájemného s tím, že bude přihlédnuto
ke kvalitě bytů.“
Všimněte
si významového
posunu v upraveném usnesení. Zatímco v tom
původním, odhlasovaném zastupitelstvem, zastupitelstvo
doporučuje radě,
pak v tom upraveném se radě
pouze navrhuje,
a to je rozdíl. Zastupitelstvo je
nejvyšší orgán města a může radě nejen navrhovat
a doporučovat, ale ukládat, to však zastupitelstvo
neudělalo.
Stejný
rozdíl je i ve
významu slova přehodnotit
a projednat.
Možná
teď někdo opovržlivě
mávne rukou, proč si zahrávat se slovíčky.
Ale
ve skutečnosti je to velmi závažný
problém: zastupitelstvo odhlasuje nějaký návrh
usnesení v určitém znění a usnesení
je pak bez vědomí zastupitelstva kdovíkým
přeformulováno. Jiné, dodatečně upravené a
přeformulované usnesení, zastupitelstvem
neodsouhlasené, je ve skutečnosti neplatné. Jak je
možné, že ověřovatelé schválili neúplný
a upravený zápis?
Bohužel,
podle jednacího řádu
zastupitelstva neexistuje povinnost ověřovatelů zkontrolovat zápis
učiněný zapisovatelkou na zastupitelstvu a porovnat ho se
zápisem, který je k dispozici veřejnosti a
zastupitelům. Jednací řád je špatný a nahrává
různým podvodům a nesrovnalostem.
Na
závěr ještě jednou slova
poslankyně J. Hamplové:
Co
říci závěrem?Pravidla
o zápisech z jednání by měla
najít
své místo v jednacích řádech. Zápisy
nejsou jen nutné zlo,
ale jsou nejdůležitějším
písemným záznamem, dokladem, dokumentem,
který
osvědčuje rozhodnutí a důvody rozhodnutí orgánů
obce. Jsou
také významným nástrojem v
komunikaci s občany, v jejich
informování, v
realizaci zastupitelské demokracie v praxi. Proto
by jejich
vyhotovení mělo mít určitou úroveň, přesný
obsah
a jejich uložení by se mělo dít tak, aby se
občan
necítil být nepříjemným
zvědavcem, který zdržuje.
| 
