Nikdo
ze zastupitelstva na jeho projev
nereagoval. Nikdo nevěděl, jakou pravomoc má zastupitelstvo
obce a zda může „nulovat“ usnesení rady..
Znovu
se zde objevil problém,
který je průvodním jevem jednání
zastupitelů: neznají zákony, ani ten základní
a pro ně nejdůležitější, zákon č. 128/2000 Sb. o
obcích.
Stačilo
nalistovat a přečíst
si znění §84, odst. 5: „Zastupitelstvo obce rozhoduje
o zrušení usnesení rady, jsou.li mu předložena
k rozhodnutí podle §105 odst. 1.“
Podle
tohoto paragrafu „Starosta
pozastaví usnesení rady obce, má-li za to, že
je nesprávné.
Věc
pak předloží k rozhodnutí
nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce“.
Starosta
ovšem přes veškeré
ujišťování, že jemu se také nelíbí
skokové zvýšení nájemného,
nepozastavil usnesení rady o zvýšení nájemného
a nepředložil věc k rozhodnutí zastupitelstvu a proto
zastupitelstvo nemohlo rozhodnout o zrušení usnesení
rady – zvýšení nájemného.
Rozhodnutí
rady předložit
problém s nájemným zastupitelstvu byla tedy
jenom fraška, která měla dodat zdání
spravedlnosti v jednání s nespokojenými
občany města.
Pokud
zastupitelstvo nebylo spokojeno
s rozhodnutím rady města a postupem starosty, mělo
možnost využít paragrafu 84 a odvolat členy rady z funkce,
což neudělalo.
| 
