Pod
tímto komplikovaným
názvem se skrývá prostý fakt, že ve
spodních pokojích je seshora slyšet každý
krok, každé vrznutí židle a když se přidá
pravidelné ťukání holí těžce
pohyblivých babiček, je pobyt v domově důchodců
nesnesitelný.
Odborná
firma změřila
kročejovou průzvučnost a konstatovala, že požadované
hodnoty nejsou dodrženy. Proto byla u generálního
dodavatele Zlínstav uplatněna reklamace, která byla
několikrát projednávána, ale nebyla dodnes
odstraněna. Generální dodavatel navrhl městu finanční
kompenzaci ve výši 200 tis. Kč a generální
projektant ještě přispěje přídavkem ve výši 50
tis. Kč.
Zlínstav
tvrdí, že
prováděl práce včetně změn odsouhlasených
dle smlouvy o dílo autorským dozorem projektanta i
technickým dozorem investora a přestože se necítí
právně zodpovědný za vzniklou situaci, nabízí
výše uvedený finanční příspěvek.
Zbytek by měl podle jejich názoru nést projektant a
objednatel, tedy město. Jen tak mimochodem upozorňuje na zatékání,
které bude odstraněno do 22. srpna 2005.
Společnost
CODE, generální
projektant, se domnívá, že by problém nikdy
nenastal, pokud by dílo bylo provedeno přesně podle
projektu. Přesto se bude podílet na kompenzaci 50 tis. Kč.
Právník
JUDr. Ježek je
toho názoru, že by mělo město příspěvky přijmout,
vzhledem k okolnostem, které tuto kauzu doprovázejí:
kritizovaný projekt, jeho výpočty, diskutabilní
stavební dozor, pochybení generálního
projektanta a mnoho dalších argumentů předkládaných
dodavatelem.
Právník
nedoporučuje
soudní spor, protože není záruka stoprocentního
úspěchu a již nyní jsou náklady řádově
ve statisících.
Proto
doporučuje přijetí
nabízené kompenzace.
Zastupitelstvo
města rozhodlo na svém
zasedání příspěvky přijmout.
Je
zajímavé, že se na
veřejnosti o problémech se stavbou domova důchodců moc
nemluví.
Ještě
než se začalo stavět, bylo
pokáceno více než sto thují, které zde
zůstaly po tenisových kurtech, a protože na ně projektant
nebral ohled, byly vykáceny a úmyslně zničeny.
Model
domova důchodců byl vystaven na
veřejnosti a pak z neznámých důvodů přeprojektován.
Firma Zlínstav budila odpočátku v odbornících
nedůvěru, poukazovali na to, že nemá žádné
pracovníky a vše zajišťuje pomocí subdodavatelů.
Stavaři kritizovali projekt a upozorňovali na možnost zatékání.
Nakonec město zjistilo, že nemá dostatek peněz na dostavbu
a nechalo stavbu zakonzervovat. Přesto byl už v květenu 1999
vybrán jako manažer pro výstavbu a zajištění
budoucího provozu bývalý starosta Tomáš
Roith, který byl jmenován v roce 2000 ředitelem
domova důchodců, v té době stále ještě
zakonzervovaného.
Byl
Tomáš Roith technickým
dozorem investora (města), zodpovědného za současnou
vzniklou situaci?
Dnes
je jasné, že se splnily
obavy odborníků: do budovy stále zatéká,
plovoucí podlahy jsou nevhodné a musí být
nahrazeny linem, vnitřní zařízení je příliš
honosné a zbytečně drahé, jídelna se ukázala
jako nedostačující a musely být vynaloženy
další částky na její přístavbu.
A
to se ještě objevují hlasy,
které tvrdí, že v případě požáru
nebude možné včas evakuovat ležící klienty
z horních pater, kde jsou umístěni.
Dočkáme
se úplných
a ucelených informací, kdo zavinil promrhání
milionů při stavbě domova důchodců a ponese někdo za to konečně
zodpovědnost?
| 
