Občané
zvolí ve volbách
zastupitele a ti po dlouhých zákulisních
pletichách skupin prosazujících svůj zájem
zvolí členy rady města. Nikdo v tom okamžiku nebere
ohled na to, kolik kandidátů bylo zvoleno za stran nebo
hnutí, hlavním cílem je strategicky obsadit co
nejvíce míst v radě, aby mohla úzká
skupina lidí ovládat veškeré dění ve
městě. Být členem rady a zachovávat souhlasný
postoj s jejími členy se vyplatí. Vždyť rada
města rozhoduje o všech důležitých věcech, kupodivu také
o platu a odměnách svého člena, ředitele domova
důchodců T. Roitha. Ten se pravděpodobně zdržuje hlasování
– jistě to ale nevíme, v zápise není
uvedeno, kdo a jak hlasoval. Přesto je jasné, že žádný
člen rady nevystoupí proti navrženým finančním
částkám pro svého kolegu. Dalo by se říci,
že je to jasný střet zájmů. Bohužel, podle zákona
není. Zákon, který požadoval odstoupení
zastupitelů, kteří jsou vedoucími organizací
zřízených městem, byl zrušen, a v době, kdy
platil, ani jeden ze zastupitelů neodstoupil. Přesto by mělo
platit, že pro všechny by měly být stejné podmínky.
Situace na nedávném zastupitelstvu dokazuje, že
všichni jsou si rovni, ale někteří jsou rovnější.
Na základě informace, že ve vyúčtování
Domu dětí a mládeže došlo k chybě, schválili
zastupitelé závěrečný účet města
s výhradou k vyúčtování Domu
dětí, ale naprosto ignorovali fakt, že vyúčtování
domova důchodců jejich kolegy bylo naprosto nečitelné a
pokud by zde došlo k chybě, zastupitelé by ji ani
nezjistili.
Je
zřejmé, že členem rady
města ani zastupitelstva by neměl být občan, jehož
finanční požitky schvaluje rada nebo zastupitelstvo, neměl
by jím být ani ten, kdo dostává od města
zakázky, dotace a granty. Ať už zákon o střetu zájmů
dopadne jakkoli, podobná praxe, jaká je dneska
samozřejmostí, je nemorální.
| 
