Letáky, plakáty, pozvánky visely na úředních deskách a plakátovacích plochách
českých obcí a zvaly na oslavy spojené se vznikem Československé republiky.
Desítky lidí přihlížely kladení věnců k pomníkům, společně zpívaly českou
hymnu, občané vzpomínali na naše předky, kteří věřili, že Československá republika
přetrvá všechny nesnáze a svízele. Nepřetrvala a čas ukázal, že ani přetrvat
nemohla.
Přesto si vážíme těch, kteří se zasloužili o její vznik. Proto bychom
se měli společně setkávat u památníků, abychom naše potomky naučili tradicím
a společným rituálům, bez kterých se neobejde pocit vzájemné sounáležitosti.
V Neratovicích, městě, které dosud neúspěšně hledá své kořeny, žádná pozvánka
nevisela. Nikdo nezval občany na kladení věnců a oslavu svátku republiky. Kdosi
položil u památníku padlým v Kostomladského sadech a u pomníku T. G. Masaryka
věnce a kytice, ale kdo a kdy, nevíme. Nikdo nás, občany, nepovažoval za nutné
pozvat. Asi jim za to nestojíme.
| 
