Exkurze do Starých Neratovic

Ráda bych vás provedla částí Neratovic, která je trochu opomíjená.

Nedivím se. Dostat se totiž přes šraňky do ulice Práce je jen pro lidi, kteří jsou obdaření velkou trpělivostí anebo fanoušky železnic. To, že tam můžete stát i déle jak 10 minut je zcela možné. A ani se nemusíte dočkat žádných drážních vozidel. Připomíná mi to trochu strážní věže před Sandonoricem ve filmu Nekonečný příběh. Pokud se nevzdáte a tuto překážku překonáte, určitě vás potěší „vůně domova“, která se intenzivně line z blízké firmy Styl. V Řepových sadech, které budete míjet po pravé straně, můžete obdivovat nejen vzrostlé stromy a strádající nově vysazené, ale i folklór místní romské komunity. Ten je k vidění hlavně v letních měsících, kdy podvědomě vybízí k tanci a zpěvu. Pojďme dál. Vůni toalet přebije vůně „lepidla“ z další firmy. Ta má kousek od sebe komplex ubytovacích zařízení U medvěda. Mezi tím vším a dál jsou rodinné domky lidí žijících zde více jak pět generací. Při chůzi po chodnících vás bude doprovázet bujně rostoucí plevel, byliny a někdy i dřeviny. Velké díky za to patří hlavně firmě FCC, která sem na údržbu jezdí jen sporadicky. Nejspíš nemají tu trpělivost při překonávání první překážky, již zmíněného přejezdu. Pokud dojdete až na konec této kdysi slavné ulice, nabídne se vám pohled na chátrající 1. vrátnici společnosti Spolana. Vedle vrátnice je malé parkoviště, které není určeno pro parkování vozidel, ale „parkování“ sutě. Na této velké hromadě stavebního materiálu firmy O.K. Stavby už převzala vládu příroda a tak tam narostlo kdeco. Možná to byl záměr vrátit něco přírodě, z které se tu neustále ukusuje. Městské pozemky, kde zeleň rostla, se prodává soukromníkům. Ti nemají problém stromy vykácet a prodávat na internetu, jako palivové dřevo. To vše se tu děje pod „dohledem“ úřadu životního prostředí, které těmto soukromníkům ještě umožní vjezd těžké techniky pro vytrhání pařezů. (Dovolím si poznámku: Povolení ke kácení stromů vydává Odbor životního prostředí. Strom musí mít ve výšce 130 cm obvod 80 cm. Netýká se ovocných dřevin na zahradách. Pokud je strom vyhodnocen jako nebezpečný, napadený škůdci nebo chorobou, ohrožující zdraví nebo život, může se vykácet bez povolení, ale musí to být oznámeno dodatečně do 15 dnů po provedení kácení. A v tom je právě háček, když už je strom pokácený, pařez se rychle vyfrézuje a dokazujte pak, že strom byl zdravý a bezpečný. To víte, je potřeba hodně dřeva do kamen nebo krbů! Ještě dodatek: Správce zeleně je paní Jelínková, která přišla z Horních Počernic, sídlící na správě majetku pod vedoucím panem Turkem. Co se týká údržby zeleně, tedy i kácení či frézování pařezů, provádí ji FCC, rakouská firma s vedoucím M. Vejvodou.). Je to trochu složité a a nepřehledné. A to je právě důležité!!! A. Spěváčková) Vraťme se však kousek zpět. Do ulice Jedová. Samotný název této ulice je poněkud nešťastný. Zde jsou holobyty a ubytovny pro uprchlíky, sociálně slabé a zimoviště lidí bez domova. Firmy a pak opět ubytovny, zbourané ubytovny a nakonec ruina Polikliniky. Středočeský kraj sice nabídl městu Neratovice tuto budovu odkoupit za symbolickou 1,- Kč, ale není zájem. Chápu. Jenom demolice a sanace by přišly na nemalé peníze. Pak už není kam jít dále. Tato ulice končí stavební firmou Červenka. Musíme zpátky. Další část Starých Neratovic je ulice B. Pirunčíkové. Mezi firmami a rodinnými domky jsou ubytovny a pro změnu zase ubytovny. I zde byly pokáceny vzrostlé stromy – topoly. Majitel ubytovny nejspíš není fanda místní flóry. Z Berty vedou ulice Přístavní, Štítová, U Luk. Žádné louky tu však nehledejte. I přesto jsou tu zajímavé objekty. Např. Kuželna, Kameny zmizelých a Divadélko Lípa. Tady rostou poslední lípy, které byly vysazeny Sokoly jako symbol nově nabyté svobody Československa v roce 1945. Poslední ulice, kterou vás provedu, je ulice Tovární. Z jedné strany lemovaná garážemi a z druhé rodinnými domky starousedlíků. Končí firmou Lach-Ner. Bohužel konec této ulice slouží pro řidiče kamionů, kteří čekají na nakládku či vykládku, jako parkoviště, obývák, kuchyň a toaleta v jednom. To není příjemná věc jak pro obyvatele přilehlých domů, tak klientů z Rybky. Tímto by se exkurze dala ukončit, ale nelze nezmínit ještě možný průchod pro pěší a cyklisty. Podchod pod drahou do ulice Nádražní. Občas je sice zanesen odpadky a zaplaven fekáliemi, ale nic, co by nevyřešily gumáky. Možná se k nám přijdete podívat, až se vybuduje „ Přístaviště“. Nikam jinam se prý vystavět nedá. Doufám, že to k nám přiláká více spoluobčanů s dobrými úmysly. A ne jen ty, co si podél řeky odkládají odpad z domácností a znehodnocují to málo zeleně, co tu ještě zbývá… Ale občas se nám poštěstí, že jednou za čas to tu Labe vyčistí

Zuzana Sunková