Proč musíme chránit mohutné staré stromy

Proč musíme chránit mohutné staré stromy, rozrostlé keře, popínavé dřeviny (břečťany, psí víno, vinnou révu, wistárii, přísavníky a j.) a vysoké porosty trav a bylin? PROTOŽE OCHLAZUJÍ MĚSTO!!!! ZPŘÍJEMŇUJÍ LIDEM POBYT zvláště ve MĚSTĚ, kde jsou rozsáhlé rozpálené zpevněné plochy (naše ubohá kašna!!!) a ještě rozpálenější stovky, možná tisíce aut. Mnoho lidí se domnívá, že staré stromy by se měly odstraňovat a nahradit mladými, v jejich očích lepšími jedinci. Jenže staré stromy jsou mnohem hodnotnější než mladé. Ty musí bojovat s nedostatkem vody kvůli kořenům ořezaných ve balu, zaléváním jenom ke kmeni, které situaci spíše ještě zhorší (proč mít rozsáhlý kořenový systém, když voda je jen u kmene - strom zredukuje vzdálené kořeny), trpí nedostatkem půdního vzduchu způsobeného udusáním opakovanými pojezdy sekaček po povrchu, musí si zvykat na stanoviště a někdy zakrní, přestanou růst a a dokonce hynou. Skvělé jsou husté divoké lesíky, také je vhodné nechat růst náletové dřeviny, ty jsou dokonce odolnější a zdravější než ty člověkem vysazené. Samy si vybraly stanoviště.... Staré stromy jsou i vzdor svému věku vitální, mohou prožít ještě stovky let. Jsou to plnohodnotné stromy, které jsou zajímavé pro mnoho organizmů. Poskytují jim úkryt (dutiny, praskliny...), potravu, místo k hnízdění, jejich listy či jehličí vyrábějí kyslík a různé vonné a zdraví prospěšné silice, jsou obsypány květy a plody, poskytují stín, tlumí hluk, jsou krásné.... A co keře? Měly by ve velkém množství vytvářet vysoké zelené stěny, oddělovat chodníky od silnic, poskytovat stín a ochlazovat. Popínavé dřeviny zakryjí oprýskané stěny, zdi, ploty, doplní zeleň a změkčí tvrdost hranatých staveb, a samozřejmě ochlazují. Místo stále dokola posekaných porostů trav by měly zůstat vysoké kvetoucí byliny, sekat by se měly jen okraje ploch a místa, kde se chodí, jinak sekat jen 2x nebo 3x za sezónu. Není hmyz, chybí opylovači, chybí hmyzožraví ptáci. Město je čím dál tím ubožejší.

Anna Spěváčková