GORDICKÝ UZEL

Obsah přednášky Josefa Součka na konferenci Zahradní a krajinářské tvorby Luhačovice 27.- 29. 11. 2024 Luhačovice

Rostliny obecně a zejména pak dřeviny tvoří základní stavební prvek většiny kompozic krajinářské architektury. Jejich cílené použití pak dává dílům krajinářské architektury rozmanitost a a přidanou autorskou hodnotu, která stojí nad pouhým hmotovým rozvržením prostoru. Právě cílené použití rostlin se dá označit jako základní charakteristický rys krajinářské architektury. Výběr vhodných dřevin není, nebo by neměl být pouze tvůrčí demonstrací autora, je i zásadním prvkem ovlivňujícím technologické a funkční aspekty díla krajinářské architektury. Volba konkrétních taxonů je jedním ze základních prvků adaptace na změny klimatu. Použití konkrétní dřeviny je pak nespornou volbou technologie. Růst a vývoj použitých dřevin v čase zásadním způsobem ovlivňuje dynamiku a kvalitu díla krajinářské architektury. Sortiment dřevin (druhů či kultivarů), které je v našem prostředí možné úspěšně pěstovat, se dá v současnosti odhadnout na více než 8 000 taxonů. Z nich je však v běžné praxi používán a pěstován jen zlomek čítající jen nižší stovky taxonů. Na rozdíl od okolních zemí se u nás sortiment nejčastěji používaných dřevin spíše zužuje a to jak z hlediska jejich produkce (dostupnosti) tak i z hlediska jejich použití. Zejména v době klimatických turbulencí, kdy se ukazuje, že některé tradiční, lety prověřené a osvědčené taxony dřevin, nejsou schopny plnit funkce, kvůli kterým jsou navrhovány a vysazovány, se tento problém stává ještě naléhavější. ¨ Je správné, že se jako oborový trend prosazuje rezignace na rozmanitost a pestrost v použití dřevin ? Je tento problém dán podceněním problematiky ze strany projektantů, nebo nedostatečnou nabídkou školkařské produkce? Je dán nízkou společenskou poptávkou, nebo kupříkladu chybou ve vzdělávacím systému? Jedná se o trend celosvětový nebo pouze čistě domácí, tedy náš? Tato a mnohá další vlákna otázek splétají dohromady gordický uzel. Pozn.: Taxon je skupina konkrétních organizmů.

Anna Spěváčková