Co k tomu napsat? Na pódiu byly instalovány tři vlajky: Evropské unie a České republiky. Ale tu třetí jsme nevěděli. U našeho stolu jsme dlouho debatovali, komu patří třetí vlajka, že které čouhal žlutý a modrý pruh. Usuzovali jsme na vlajku ukrajinskou, která nevím proč stále vlaje vedle české vlajky u radnice, ale mátl nás ten červený pruh. Teprve dnes jsme vygůglili, že se jedná vlajku města Neratovic. Do dneška jsem ji nikde neviděla. Třeba v Čelákovicích vlaje trvale současně čelákovická s českou vlajkou na každém stožáru. Tomu se říká vytvoření vztahu k městu.
Gůgl praví: Vlajku Neratovic tvoří list o poměru 2:3 s červeným žerďovým pruhem, širokým třetinu délky listu a se dvěma vodorovnými pruhy: žlutým a modrým. Znak i vlajka byly schváleny plénem MěNV 30. března 1977.
Aha, už jsem pochopila, proč ve městě nevlaje vlajka města. Schválili ji přece za socializmu a vše, co jej připomíná, musí pryč.
Ale vraťme se do sálu k předávání cen. Večer moderovala nějaká dáma, starosta tentokrát nemluvil snad konečně uznal, že nepatří mezi dobré rétory, za město tedy promluvila neuvolněná místostarostka Jana Hanzlíková, kdysi bývala novinářkou, tak jí to jde.
Vyznamenání byli:
První: In memoriam vikář a farář Alois (Vilibald) Václav Kubý – nechtějte po mě, abych zde sepsala jeho zásluhy. Vím, že byl ředitel Katolické Charity, prý ji založil, ale to nevím jistě. Měl být iniciátorem stavby nového kostela, kvůli němuž byla zbourána oblíbená hospoda U Vojtěcha, kostel stejně nebyl postaven. Prý přispěl k založení neratovického gymnázia. Jsou ještě další informace, které nechci zde uvádět.
Druhý: In memoriam vyučený pekař, důstojník, ale také kronikář, herec a regionální básník Josef Kubias. Dobře si na něj pamatuji, hráli jsme spolu divadlo a vystupovali v pořadu oblíbených Betlémů. Protože jsem ho dobře znala, nemohu ho hodnotit.
Třetí: Miroslav Král: absolvent stavební průmyslovky a herecké školy, scénograf , dramaturg, režisér a herec. Spolu se svými kolegy z loutkařské party založil 1. divadelní neratovickou společnost, inicioval vytvoření košíkařského Betlému. Protože jsem ho znala už v době, kdy působil po krátké době na městském úřadě na stavebním odboru, pak jako učitel na neratovické škole, hrála jsem a režírovala v 1.ND a intenzivně se podílela na Betlémech jako zpěvačka, ho nemohu hodnotit.
Na udílení ceny se sešla spousta lidí, stolové zařízení, občerstvení – chlebíčky, koláčky, voda, víno, mimořádně kyselé.
Slavnostní večer doprovodila kapela Prague Rhytm Kings. Když já tyto prvorepublikové rytmy nemám ráda, takže se se dělo dál, vám nemohu sdělit. Lidem se to samozřejmě líbilo, ve městě je takových akci pomálu.
Pokud jste vnímali cokoliv jinak, napište to klidně a slušně sem. Jsou to moje osobní dojmy. | 
