Vezměme vyšlapané cesty v trávnících. Jsou všude, ale v centru města by měly být zrušeny a zatravněny nebo spíš osázeny keři a zelené plochy ohrazeny zábradlím, neboť jenom to zabrání lidem šlapat v trávníku. (Ale pozor! Po převratu byla zábradlí označena za komunistický přežitek a přestala být používána. Škoda. Mohlo se předejít mnoha nešvarům. Třeba u Anity.)
Asi nejhorší je cesta u ZUŠKy. Už více než rok navštěvuji pana Slavoje Kašpárka, úředníka ze správy majetku, a upozorňuji ho na nutnost ji zrenovovat. Nic se nedělo. Teprve před pár dny byl okraj cestičky zahrazen keři s hromady mulče. (To je další neratovický nešvar. K tomu se ještě vrátím.) Ale cesta zůstala v původním stavu. Znovu se obracím na pana Kašpárka s upozorněním na nutnost zlikvidovat vyšlapanou cestu
Cituji: „Už jsem vás upozorňovala na vyšlapanou cestu trávníkem u ZUŠky. Vysadili jste tam keře, ale vyšlapaná cesta zůstala. Lidé proto chodí po ní dál a protlačují se mezi keři. Nebude dlouho trvat a keře se zničí. Další vyšlapaná cesta je z boku Společenského domu. Nikdo s ní nic nedělá. Město se spoléhá na rekonstrukci kulturáku včetně zeleně?“
Tak jsem zvědavá, co se bude dít dál. Žila jsem v iluzích, že úředníci provádějí pravidelné kontroly ve městě a napravují vše, co je nutné napravit. Když přijdete ve čtvrtek nebo v pátek na úřad, marně hledáte některé úředníky. Kde asi jsou? |