Tisk článku

Žížaly jsou indikátory kvality půdy

Indikátor znamená ukazatel. Ukazatel, kolik je v půdě živin a jak je půda provzdušněná nebo udusaná.

Není to tak dávno, kdy na moje slova před mnoha lety, že půda pod zelenými plochami ve městě je znehodnocena špatnou údržbou – dokládala jsem to pozorováním, jak po dešti rapidně ubylo žížal na chodnících ve městě, reagovalo na zasedání několik členů zastupitelstva neskrývaným posměchem. Část se smála veřejně, aby všichni ocenili, jak jsou chytří a umí se zasmát Spěváčkové, která hlásá nebetyčné hlouposti, ostatní smích skrývali, jako tehdejší místostarosta Hrodek, který jako malý žáček přikrýval smějící se obličej dlaní. Naivně se domníval, že ho není vidět.

Jenže netušili, že jen projevují svoji neznalost. Množství žížal opravdu vypovídá o kvalitě půdy. Především o množství organických zbytků. A těch je v půdě pod zelenými plochami ve městě čím dál méně. Před pár dny pršelo kus noci a celý den. Na chodnících se objevilo jen pár miniaturních žížal. O čem to svědčilo?

Trvalé nelítostné sekání až do kořenů, odvážení zelené hmoty bez soustavného hnojení kompostem ochuzuje půdu o organické látky. Půda je neustále udusávána pojížděním sekaček, někdy na ni vjede i traktor s vlekem, občas po ní po ní bez rozpaků projíždějí stavební mechanizmy, na plochách je uskladněn stavební materiál a hlína z výkopů (skvělý T-mobil), někdy zde zaparkují i automobily.

Potravu žížal tvoří tlející listí a drobné uhynulé organizmy (prvoci, bakterie, houby apod.) rozkládající se v půdě, které projdou spolu s hlínou jejich trávicím ústrojím. Při tom mimo jiné snižují i množství jedovatých látek v půdě a obohacují ji humusem Při této cestě za potravou vytvářejí síť chodbiček. Zdravá půda je doslova protkána křižující se sítí tunýlků, představujících účinný drenážní systém. Provrtanou půdou se voda při intenzivním dešti vsákne, místo aby stekla do kanalizace či vodních toků a podílela se na vzniku povodní. Protože žížala dýchá celým povrchem těla, v zaplavených chodbičkách by se udusila, proto vylézá při dešti ven - před lety jsme mohli pozorovat tisíce žížal na chodnících. Dnes jich najdeme jen pár a to většinou mladých jedinců. Vidět velké plodné žížaly je přímo nemožné.

Jejich nepřítomnost dokazuje, že půda pod travnatými plochami ve městě je velmi nekvalitní. Nejsou v ní organické zbytky, je udusaná, mizerně udržovaná. Málokdo tuší, jak jsou žížaly potřebné, spíš se jich lidé štítí a svůj odpor přenášejí i na své děti. „Fuj, nesahej na to“, křičí, když chce capart prozkoumat zajímavého živočicha.

Péče o půdu, která zahrnuje nejen promyšlené sekání, ale i hnojení kompostem a provzdušňování vertikutátorem ovšem omezuje firmu společnost FCC, která má pečovat o zeleň ve spolupráci s úřednicí z odboru správy majetku, o jejíž dobrém vztahu k zeleni můžeme úspěšně pochybovat.

Když město společnosti FCC zaplatí PAUŠÁLEM špatnou údržbu města včetně zeleně a nepožaduje pravidelnou a kvalitní péči, pak není důvod, proč by firma (má smlouvu na dobu neurčitou!!) o travnaté plochy opravdu náležitě pečovala.

Jediným řešením by bylo vypovědět smlouvu s FCC a zřídit městské Technické služby, které by nás přišly mnohem levněji a jejichž práci lze organizovat a řídit podle potřeby města. Ale k tomu nikdy nedojde, protože společník firmy FCC jsou Rakušané, kteří expandují do celé Evropy a snaží se být velmi zadobře s vedením našeho města. A vedení města to ocení.

Anna Spěváčková

Názory

nejsou zde zatím žádné názory
přidejte první!
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz