Tisk článku

Zachrání město mohutný břečťan na zadních stěnách výklenku Společenského domu?

Málokdo o něm ví. Je ukrytý před zraky kolemjdoucích a jen občas si ho někdo všimne. Je určen k likvidaci při rekonstrukci budovy.  

Ještě jednou: Na zadních stěnách výklenku Společenského domu se rozkládá mohutný, rozrostlý věkovitý popínavý břečťan (Hedera helix). Zasloužil by si být vyhlášen památným stromem (není to strom, ale mohl by být vyhlášen významným krajinným prvkem).

Kdo ho zná, asi netuší, že je určen k likvidaci.

Město si usmyslelo, že budovu kulturáku, jak se běžně nazývá, nechá zrekonstruovat. Tento kolos vybudovaný v sedmdesátých letech, tehdy ještě s označením ROH n. k. Spolana Neratovice, a rozšířený v osmdesátých letech, je dokladem typické architektury těchto let. Bohužel, energeticky je budova velmi nevýhodná, a proto se město rozhodlo ji celou nechat zrekonstruovat. Má vzniknout stavba, jež bude poplatná současné módě se všemi nešvary. Zanikne doklad o architektuře té doby a současně bude zničena většina vegetace v okolí budovy.

Mimo jiné i onen krásný rozrostlý břečťan rozkládající se na stěně výklenku budovy. Město by mělo udělat vše pro to, aby byl zachován. Chce to jen trochu dobré vůle ze strany města a snahu ze strany projektantů architektů Opočenského a Valoucha z ov architekti s.r.o.

Ve městě už byl zničen rozrostlý unikátní břečťan kvůli zateplení domu v Masarykově ulici (tzv. Závodní klub). Vypadal stejně jako břečťan v Kosmákově ulici v Přerově, který obyvatelé zachránili před zničením.

Jaké výhody mají popínavé rostliny? Popínavé rostliny pnoucí se po domech a přístřešcích vypadají nejenom atraktivně, ale mají i svůj praktický význam. Především chrání dům před nečistotami zvenčí, tepelně izolují a podílí se na zlepšení životního prostředí.

Příklad významných břečťanů:

Údajně nejstarší břečťan v České republice roste v Národním parku Podyjí. Pne se po zdech bývalé hájovny (lesovny) v areálu Nového Hrádku u Lukova (Jihomoravský kraj).

Prachaticích (Jihočeský kraj) najdete památný břečťan snadno. Za oporu mu slouží městské hradby poblíž bašty Helvít. Na koruně hradeb je rozložen do plochy asi 40 čtverečních metrů. Vzhledem k jeho mohutnosti (obvod kmene 98 cm) a stáří odhadovanému na více než 100 se jedná o dřevinu, která nemá v jižních Čechách obdoby.

Lokti (Karlovarský kraj) se staly turistickým magnetem břečťany nedaleko rozcestí cyklotras číslo 362 a 204. Dva bohatě větvené břečťany (obvod kmene 85 cm) rostou u skály odvrácené k jihu v nadmořské výšce 380 m n.m. Na seznam památných stromů přibyly v roce 1993.

Dva památné stromy na jediném místě najdete v osadě Kařízek poblíž Mýta (Plzeňský kraj). V zahradě nedaleko železniční tratě roste dub letní (Quercus robur), který se stal oporou pro břečťan popínavý. Dub má obvod kmene 555 cm a výšku 22 m (měření 1998), obvod kmínku břečťanu je 30 cm (měření 2002). Obě dřeviny jsou chráněny od roku 1996, dub pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta, břečťan pro svoji estetickou a dendrologickou hodnotu.

A poslední břečťan, uvedený v databázi památných stromů, roste u zámku Domousnice východně od Mladé Boleslavi (Středočeský kraj). K jasanu, po kterém se pne, je prý přitisknutý tak silně, že obvod jeho kmene není možné změřit.

O břečťanu, který utekl malíři ze zahrádky

Tak nějak by se mohla jmenovat pohádka o břečťanu z Kosmákovy ulice v Přerově. Všechno začalo docela nenápadně asi před třiceti lety. Tehdy si malíř Jan Chmelař vysadil na zahrádce břečťan. Rostlina nebrala ohled na hranice pozemku, nerostla tam, kde si ji vysnil výtvarník. Zalíbilo se jí na severní stěně nedalekého paneláku. Roky utíkaly, břečťan se plazil a za dvacet let měl osmipatrový dům nádherný zelený "kabát". Obyvatelé domu však začali mít obavy, aby jim břečťan neničil omítku. A protože se všude ve velkém domy zateplovaly, i tady zatoužili po zateplení fasády. Milovníci přírody si přáli, aby unikátní zelená "fasáda" nezanikla. Jenže jak ji ochránit? Podle zákona můžeme chránit unikátní stromy, ale břečťan přece není strom. Nakonec zvítězilo řešení, za které by se nemusela stydět ani chytrá horákyně. Po konzultacích s tehdejším ředitelem pražské Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václavem Větvičkou získal břečťan ochranu jako významný krajinný prvek.

https://www.poradte.cz/volna-diskuze/2633-prerovsky-brectan.html. (Je tam i fotka zmizelého břečťanu v Masaryčce v Neratovicích).

 

Anna Spěváčková

Názory

nejsou zde zatím žádné názory
přidejte první!
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz