Obrátilo se na mě několik obyvatel Benešovky s otázkou, zda nevím, proč byly v ulici ořezány kaštany (správně se jmenují jírovce). Byla jsem se na ně podívat, volala jsem hned na odbor životního prostředí, který bývá občas nazýván orgán ochrany přírody, někdy bych je raději překřtila na orgán ničení přírody. Paní ing. Vaculová, která má na starosti veřejnou zeleň, mi odpověděla, že ona ořezání zařizovala, protože o stromy nebylo pečováno a musely se ořezat.
Opravdu musely?
Problém je v tom, že o stromy nikdo nepečoval. Každý strom musí být hned po vysazení upraven tzv. výchovným řezem dokud jsou větve tak tenké, že úpravy lze provádět zahradnickými nůžkami a rány se dobře zahojí. Stromu se musí upravit koruna, výška větví nad silnicí nebo chodníkem (v travnatých plochách mohou vyrůstat větve hned u země a stromy se mohou doslova povalovat na zemi. Každá rána způsobená řezem je totiž vstupní branou pro infekci. Čím je řez rozsáhlejší, tím je větší nebezpečí, že se tudy dostanou dovnitř spóry hub a jiných choroboplodných zárodků, může se stát, že strom bude mít zdravotní problémy a začne hynout. Řada arboristů proto nedoporučuje v pozdějším věku řezat vůbec. Strom je živý organizmus a člověk jen vzdáleně tuší, jak s ním zacházet. Někdy ani tzv. odborníci netuší vůbec nic. Postupují podle jakéhosi manuálu a strom jako individuum jim nic neříká.
Čím je strom starší, tím se hůře rány hojí. Některé druhy jsou známy tím, že velmi špatně odolávají infekci, špatně se hojí a na místě velkých ran vznikají dutiny. Mezi ně patří i jírovce čili lidově kaštany.
Ty ale mají již nyní velké potíže se vyrovnat se škůdcem klíněnkou jírovcovou která je napadá a postupně ničí. Hrozí napadení patogenem, který způsobuje úhyn stromů, je to tzv. slizotvorná nekróza. V Olomouci kvůli ní museli pokácet stovku nově vysazených jírovců ve Smetanových sadech.
Shrneme si všechny negativní vlivy, které působí na naše jírovce. Špatně se hojí, špatně odolávají infekci, jsou napadeny klíněnkou a hrozí jim nekróza. Mají na krku už nějaký křížek. Kromě toho rostou mezi dvěma silnicemi s parkovišti: negativně na ně působí výfukové plyny, zvýšené teploty z rozpálených aut a z povrchu silnice v létě, v zimě posypová sůl, nedostatek vody v době sucha a navážka, ve které rostou. Krajní jírovec na kraji ulice 28. října má razantně ořezány kořeny při výstavbě chodníku při rekonstrukci silnice.
Přesto byly velmi masivně ořezány v rozporu se standardem řezu stromů.
Ten uvádí, že by neměly být prováděny řezy větví o průměru větším než 10 cm u dobře kompartmentalizujících dřevin (= odolných proti vnikání infekce) – jírovce mezi ně nepatří. U špatně kompartmentalizujících dřevin do 5 cm. Rány se sice rychle zavalují ránovým dřevem, ale obnažené dřevo je často napadáno patogeny a velmi rychle hnije, takže větší rány se nestačí zakrýt a vzniká otevřená dutina. Proto by se měl řez omezit pouze na odstranění suchých, nemocných a zlámaných větví, případně některých výmladků.
Stačí se podívat, na průměr ran na jírovcích a jejich množství.
Nikdo neví, jak se jírovce s ořezáním vyrovnají. Můžeme jim jen držet palce, aby přežily. | 
