Zdá se mi to trochu kostrbaté, ale po několikerém přečtení pochopí i žák praktické školy.
Zvolme nějaký jednoduchý příklad. Zastupitel Vomáčka vymyslel geniální nápad, jak nasypat další peníze do... přece do obecní kasy: chce, aby zastupitelstvo zařadilo na pořad jednání a projednalo jeho návrh na poplatky za ošoupání chodníku při chůzi. „Mají jezdit autem, blbí socky“, pomyslel si s pravopisnou chybou, když sepisoval návrh dle uvedeného vzoru. Několikrát si přečetl pokyn v jednacím řádu, aby se ujistil, že jej správně pochopil.
„Zastupitelstvo má zasedat 17. února“, dumal nahlas, „pondělí předcházejícího týdne je 8. února, do jedenácti to stihnu“.
Osmého ráno popadl papír s návrhem a běžel do podatelny. Malá ručička na hodinách byla na desítce, když Vomáčka předal listinu úřednici a převzal spokojeně potvrzenou kopii. „Tak a je to v suchu!“.
Nebylo. Podezření v něm vzklíčilo, už když si v materiálech prohlédl program zasedání. Jeho návrh v něm nebyl. „Jak je to možné? Vždyť jsem návrh odevzdal včas podle pokynů.“
Kolegové zastupitelé na zasedání jen krčili rameny, nikdy jednací řád nečetli a bylo jim to upřímně jedno. Nepočítali s tím, že by někdy nějaký návrh podali, lhostejně přebrali materiály a pak už jen mačkali tlačítko hlasovacího zařízení podle toho, jak byli domluveni.
Ale Vomáčka se s tím nehodlal smířit. „Paní starostko, podal jsem návrh včas do podatelny, jak to, že není zařazen do programu?“
Starostka se na něj sladce usmála. „Blbej Vomáčka, zase prudí“, pomyslela si v duchu. „Ale pane kolego, kdyby jste si (starostka nevěděla přesně, jaký tvar je spisovný a tak použila ten, který znala z novin) řádně přečetl jednací řád, věděl by jste (zopakovala tvar, o které byla přesvědčena, že je správný), že každá žádost nebo bod programu musí projít radou města a ta zasedala 3. února, jak je uvedeno v rozpisu. Stačí?“
„Nestačí!“. „Ježíši“, zapomněl Vomáčka na to, že je ateista, „tak proč je to v tom blbým jednacím řádu tak pitomě předepsáno? Proč tam není, že rada musí zasedat třeba v úterý po tom přiblblým pondělí?“
Vomáčka ve vzteku zapomněl na slušné vychování. Však ho starostka hned napomenula (raději by mu udělila třídní důtku, ale tady to nebyla zatím schopná prosadit): „Pane inženýre, korektně, prosím! Nemůžeme přece radě města něco nařizovat, rada ví, kdy má nebo nemá zasedat, ne?“ Radní jako na povel pokývali hlavami.
Ale Vomáčka byl v ráži: „A proč si to ti troubové radní nesesumírují v hlavě sami, kdy se mají sejít, abychom my zastupitelé mohli podávat na zasedání zastupitelstva návrhy k projednání?“
Na to reagovala jedna ze zastupitelek:“Helejte se, nezdržujte, ať můžeme jít domů“.
Všichni kromě Vomáčky souhlasili a tak se zastupitelstvo na něj vykašlalo a věnovalo se dalšímu bodu, aniž vyřešilo, jak to udělat, aby rada zasedala těsně před zasedáním zastupitelstva.
Jen Vomáčka si tiše mumlal pro sebe:“ Však počkejte, vás se to taky bude týkat, jen počkejte!“
Co mysláte? Měl Vomáčka pravdu? Může se to týkat i jiných zastupitelů?
Může, dokonce bude, pokud ovšem budou chtít něco navrhovat.
Když si probereme VŠECHNA zasedání zastupitelstva a jednání rady za rok 2016, NIKDY, pokud zastupitel dodrží termín z jednacího řádu, nebude jeho návrh projednán radou a a proto nebude zařazen na program nejbližšího zasedání zastupitelstva. Nejhorší situace bude v červnu, tehdy musí zstupitel čekat skoro tři měsíce na další jednání zastupitelstva.
Zasedání zastupitelstva 17. února – návrh lze podat 8. února, rada zasedá naposledy 3. února.
Zasedání zastupitelstva 10. března – návrh lze podat 21. března, rada zasedá naposledy 16. března
Zasedání zastupitelstva 11. května – návrh lze podat 2. května, rada zasedá naposledy 27. dubna
Zasedání zastupitelstva 22. června – návrh lze podat 13. června, rada zasedá naposledy 8. června
Zasedání zastupitelstva 7. září – návrh lze podat 29. srpna, rada zasedá naposledy 24. srpna
Zasedání zastupitelstva 19. října – návrh lze podat 10. října, rada zasedá naposledy 5. října
Zasedání zastupitelstva 14. prosince – návrh lze podat 5. prosince, rada zasedá naposledy 30. listopadu
| 
