Letošní léta mi dalo za pravdu, ne mě, ale vědcům, kteří předpovídají mnohem razantnější průběh globálního oteplování než se dosud soudilo. Extrémní teploty a sucho je jako varování. Bude se opakovat možná v mnohem hrozivější míře a měli bychom se na ně připravit. Namítnete: „Jak připravit, to si máme pořídit klimatizaci či větrník, žaluzie už máme a také slunečník, to snad stačí.“ To je sice hezké, ale nemůžete přece pořád sedět doma nebo pod slunečníkem.
(Mimochodem, slunečník chrání jen před přímým slunečním svitem, ale ne před vedrem. Pod stříškou slunečníku bývá až šedesát stupňů a to není nic příjemného.Ani žaluzie nejsou všespasitelné. Také klimatizace není ideální řešení. Pokud ji máte nastavenou na nižší teplotu, nachladíte se. Výkyvy teplot jsou zátěží pro imunitu. V uzavřeném okruhu vzduchu cirkulují bakterie, prach, roztoče, plísně. Ofukování klimatizací způsobuje bolesti kloubů, lidé s astmatem nebo ztíženým dýcháním by v ní neměli pobývat vůbec. Klimatizace ohřívá své okolí!)
Musíte chodit ulicemi města nakoupit, na procházku, do práce, do školy a právě při pochůzkách městem je cítit, jak je město rozpálené. Jak rozpálení snížit a učinit pobyt venku snesitelným? Jistě jste si všimli, že nejhorší je asfaltová nebo betonová plocha bez zeleně, stejně jako stěny paneláků. Podobně jsou na tom i střechy, lidé pod nimi bydlící, by mohli povídat. Travnaté spálené povrchy jsou časem stejně rozžhavené. Jedině pod stromy je chládek a stín. Strom stíní korunou, z listů se odpařuje voda a snižuje teplotu. Proto jedině stromy jsou schopné rozpálené město OCHLADIT.
V Hradci Králové napadlo pracovníky odboru životního prostředí (!) změřit městské teploty termokamerou. Co zjistili? Teplota vzduchu dosahovala 22. července 36 stupňů Celsia, teplota střech domů se šplhala až ke 63 stupňům, pokosené trávníky byly rozpálené i na 53 stupňů a osluněné fasády domů na 45 C. Podstatně nižší hodnoty pak zaznamenala kamera u vzrostlé zeleně a v jejím okolí. Koruny stromů ukazovaly 31 - 33 stupňů, teplota kmenů se pohybovala kolem 27 stupňů, místa ve stínu stromů a také podrosty držely teplotu kolem 28 stupňů.
Něco podobného, jen s digitálním teploměrem v ruce, jsem udělala u nás Na Výsluní za větších veder. Ve stínu bylo 38,9 st. C, pod zelenou klenbou popínavého psího vína (které kdosi nechal strhnout) a hustých keřů na jižní straně domu 28,7 st. C, oranžová omítka vedlejšího domu neuvěřitelných 60 stupňů!
Jedině stromy mohou město ochladit. Jenže stromy nejsou všude, někde zcela chybí. Město by je proto mělo masivně ve velkém počtu. „Co si představujete pod tím “masivně“? zeptala se mě nová vedoucí životního prostředí sl. Čermáková, když jsem se jí zminila o potřebě nové výsadby. (Brzy už bude navrhovat částku z rozpočtu na příští rok). „Stovky stromů a keře jako doplněk, hlavně místo travnatých ploch, které neplní svou funkci“, odpověděla jsem. „Ale my nemáme peníze na údržbu tolika nově vysazených stromů“, odvětila..
Takže nemáme peníze na péči o nově vysazené stromy. Proto je město nebude vysazovat v potřebném počtu. Na letošní rok bylo v rozpočtu na zeleň určeno ubohých tři sta tisíc. Na příští rok by to prý mohlo být (možná) čtyři sta tisíc. To je o něco méně než výše mimořádných odměn, které obdrží vedoucí příspěvkových organizací města za jeden rok za blíže nedefinovanou činnost. Paradoxní, že?
Utrácíme miliony za samofinancování dotací za regenerace sídliště, za rekonstrukce ulic včetně ubohé Masaryčky. Pak nejsou peníze na stromy a péči o ně.
Kromě rozsáhlé výsadby zeleně by se měly ve městě vytvářet vodní plochy, kam by stékala dešťová voda ze střech paneláků, omítky by měly být pouze bílé nebo velmi světlé, stejně jako střechy, lze využít i popínavých dřevin nejen na stěny domů.
A ještě se vrátíme do Hradce Králové, jaké závěry vyvodil z měření termokamerou:
„Termovizní snímky pořízené 22. července 2015 číselně dokreslují známou skutečnost, že vegetace chladí. Stromy vypařují vodu a jejich chladící výkon dosahuje hodnot několika set wattů na m2 . K vysvětlení chladícího efektu stačí středoškolské znalosti fyziky: na přeměnu jednoho litru vody v tekutém stavu na vodní páru je potřeba přibližně 2,5MJ, což je 0,69kWh. Vhodně zvolenou skladbou stromů ve městech můžeme utvářet příjemné klima bez velkých nákladů. Jeden vzrostlý strom dobře zásobený vodou chladí v horkém počasí výkonem srovnatelným s několika klimatizačními jednotkami. Tato klimatizační technologie spotřebovává elektřinu a fakticky ohřívá své okolí (podobně jako lednice). Strom své okolí chladí a skupenské teplo se z vodní páry uvolní na chladných místech a svlaží je rosou.“
Na území města Hradce Králové se nachází zhruba 70 tisíc stromů a nesčetně keřů a další zeleně, která vyžaduje soustavnou péči technických služeb, k níž patří i pravidelné zavlažování. V době nedostatečných srážek povolává město navíc na pomoc i dobrovolné hasiče. Ti pomáhají při zavlažování městské zeleně kapacitami svých cisteren.
Pak se nedivme, že Hradec Králové skončil na 1. místě jako město s nejkvalitnějším životem obyvatel. Jak by asi dopadly Neratovice? | 
