Žížala je indikátor kvality půdy

Není to tak dávno, kdy na moje slova, že půda pod travnatými plochami ve městě je znehodnocena špatnou údržbou – dokládala jsem to pozorováním, jak po dešti rapidně ubylo žížal na chodnících ve městě, reagovalo na zasedání několik členů zastupitelstva neskrývaným posměchem. Část se smála veřejně, aby všichni ocenili, jak jsou chytří a umí se zasmát něčemu, co považují za nebetyčnou hloupost, ostatní smích skrývali, jako místostarosta Hrodek, který jako malý žáček přikrýval smějící se obličej dlaní. Naivně se domníval, že ho není vidět.

Jenže netušili, že jen projevují svoji neznalost. Množství žížal opravdu vypovídá o kvalitě půdy. Především o množství organických zbytků. A těch je v travnatých plochách ve městě čím dál méně. Trvalé nelítostné sekání, odvážení zelené hmoty bez soustavného hnojení kompostem, ochuzuje půdu o organické látky. Půda je neustále udusávána pojížděním sekaček, někdy na ni vjede i traktor s vlekem, v době tzv. regenetrace sídliště po ní bez rozpaků projížděly stavební mechanizmy, na plochách byl uskladněn stavební materiál a hlína z výkopů.

Žížaly svou potravu nacházejí tak, že žerou zeminu a ve svém trávicím ústrojí z ní extrahují živiny. Při tom mimo jiné snižují i množství jedovatých látek v půdě a obohacují ji humusem Při této cestě za potravou provrtávají půdu a vytvářejí síť chodbiček. Zdravá půda je doslova protkána křižující se sítí tunýlků, představujících účinný drenážní systém. Provrtanou půdou se voda při intenzivním dešti vsákne, místo aby stekla do kanalizace či vodních toků a podílela se na vzniku povodní. Protože žížala dýchá celým povrchem těla, v zaplavených chodbičkách by se udusila, proto vylézá ven a před lety jsme mohli pozorovat tisíce žížal na chodnících. Dnes jich najdeme jen pár a to většinou mladých jedinců. Vidět velké plodné žížaly je přímo nemožné.

Jejich nepřítomnost dokazuje, že půda pod travnatými plochami ve městě je nekvalitní. Nejsou v ní organické zbytky, je udusaná, mizerně udržovaná.

Péče o půdu, která zahrnuje nejen promyšlené sekání, ale i hnojení kompostem a provzdušňování vertikutátorem ovšem omezuje firmu 1. Polabskou.

Když jí město zaplatí za zbytečné a bezohledné sekání (při kterém firma půdu udusává a seká nejen trávu, ale i keře) a nepožaduje další potřebnou péči, pak není důvod, proč by firma o travnaté plochy opravdu náležitě pečovala. Místo kvalitních trávníků tak máme čím dál více jen plochy plné plevelů.