Není barva jako barva

Rozdíl mezi teplotou městského prostředí a přírodním okolím může činit až 10 stupňů C. Teplotu lze snížit masivní výsadbou stromů, vodními plochami, bílými budovami s bílými nebo vegetací porostlými střechami.

V poslední době začínají města věnovat pozornost tzv. městským tepelným ostrovům. Zjistilo se, že městská zástavba vykazuje mnohem vyšší teplotu než okolní krajina. Pro mnoho lidí to není nic nového. Když jdete večer v hodně horkém dni kolem paneláků Na výsluní na straně, kde se rozkládá pole, a pak přejdete do sídliště, cítíte výrazný rozdíl v teplotě.

Teplotní rozdíl může být značný, zvláště v noci. Ve velkoměstech i 10°C, v menších podle okolností kolem 5 stupňů. Příčinou je čím dál víc se zvětšující plochy betonu nebo asfaltu – parkoviště, chodníky, silnice a rozsáhlá výsadba mohutných bloků domů. Mizí zeleň, kácí se stromy a odstraňují keře, nevysazují se nové, protože zeleň není priotritou vedení radnic.

K zvyšování teploty přispívá i tmavá barva asfaltu, která pohlcuje světelné a tepelné záření. V některých městech k tomu přispívá také barevnost nové výstavby a nových omítek zvolená při revitalizaci starých domů, kdy majitelé a obyvatelé volí tmavé křiklavé barvy, které jsou nyní bůhvíproč moderní. A tak nám před očima defilují sytě červené, modré, tmavě zelené a oranžové domky i paneláky, často vícebarevné.

V horkých dnech kumulují teplotu a zvyšují nepohodu v nich i v jejich okolí.

Lidé se domnívají, že čím barevnější, tím lepší.

Jenže v souvislosti s tím, co víme o  zvyšování teploty ve městech, by naopak měly být domy co nejsvětlejší.

Mnohá města v zahraničí (a zcela výjimečně i u nás) si uvědomují, že vzhledem ke změně klimatu je nutné počítat s vysokými teplotami i přes 40 stupňů Celsia (vloni jsme si to zkusili) a proto je nutné udělat všechna opatření, aby se vysoké teploty snížily.

Plánují masovou výsadbu stromů, které odpařováním snižují teplotu nejvíce. Projektují ve městech vodní plochy ve formě přírodních jezírek, mokřadů a neregulovaných potoků. A také regulují barevnost budov pomocí vzorníků barev, aby byla používány pouze barvy nejsvětlejší, tj. bílá a slonová kost nebo opravdu velmi světlé barvy. Zjistilo se, že hodně špatně působí tmavé střechy, proto jsou nahrazovány střechami bílými nebo tzv. zelenými, čili porostlými vegetací. Hodně se také instaluje fotovoltaika, aby se využilo sluneční záření. 

(Jako nejnovější příspěvek k pestré barevnosti a přehřátí našeho města přispěla samospráva a SBD Na výsluní značně ošklivou kombinací tmavě oranžovo růžové a tmavě žluté, což svědčí nejen o nedostatku vkusu, ale i určité dávce nevědomosti. Možná ovšem, že jim křivdím, že stavební firma si výhodně nakoupila množství barvy a teď ji plácá bez rozmyslu na fasády).

Podnět pro město: Vypracovat klimatický plán včetně všech možností, jak ovlivnit, tj, snížit teplotu městského prostředí.

Anna Spěváčková