Město neopraví lávku do Mlékojed

Oprava lávky byla odhadnuta asi na půl milionu, ale vzhledem k tomu, že město má v rezervě nejméně 40 milionů (pokud výše částky není zcela aktuální, pak proto, že nikdo nás neinformuje o našem majetku a finanční rezervě), je to zanedbatelná částka; přesto nechce opravu lávky na železničním mostě, jedinou spojnici vesnice Mlékojedy s městem, zaplatit.

Mlékojedy, od roku 1964 součást Neratovic, jsou dostupné z města pro automobily oklikou přes Kostelec, pro pěší a cyklisty po železniční lávce, která v posledních letech viditelně chátrá. Betonový povlak se odlupuje a obnažuje ocelové desky, které za deště a sněhu kloužou, lidé mohou uklouznout a zranit se či zabít. Město nechce opravu financovat, dráha, majitel mostu, také ne.

Členům vedení města je to jedno, nezáleží jim na více než pěti stech obyvatelích vesnice, kteří musí do města nakoupit, k lékaři, na úřady. Nezáleží jim ani na stovkách neratovických, kteří míří za Labe na procházky, na pískovnu, za odpočinkem.

Příslušníci naší honorace přece nechodí pěšky ani nejezdí na kole, nehrozí nebezpečí, že by právě oni uklouzli a rozbili si ústa.

Oni si moc dobře uvědomují, že v případě úrazu nemůže postižený žalovat město o náhradu škody, ale dráhu.

Je ostuda, že naši tzv. zástupci povýšeně přezírají potřeby obyvatel města, do jehož čela byli zvoleni.