Ryba s rekordním množstvím rtuti v Labi

Také studie, kterou si nechala zpracovat sama Spolana (Srovnávací a dopadová analýza společnosti Techem CZ), dokládá, že množství rtuti vypouštěné jak do vody, tak do ovzduší kolem chemičky stále rostou.
To jsou významná zjištění ve dvou sledovaných ohledech:

• Při jednání středočeského krajského úřadu o žádosti Spolany prodloužit integrované povolení pro amalgámou rtuťovou metodu výroby chlóru, které je svoláno na pondělí 12. listopadu. Spolana se chce zbavit uložené povinnosti rtuťový provoz zavřít a nahradit ho do konce roku 2014 neškodnou membránovou metodou. Město Neratovice s prodloužením provozu, který používá rtuť, souhlasí!
• Při intenzivní přípravě nové mezinárodní úmluvy o rtuti v režii Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), protože dosavadní obrana před toxickou rtutí se ukázala být plochá a neúčinná.

Ne náhodou se soustřeďuje pozornost výzkumu na ryby. Rtuť má silnou schopnost akumulovat se v živých organismech. Běda, chytá-li člověk ryby pro svou pravidelnou spotřebu na Labi pod Spolanou. Hrozí mu rekordně velká kontaminace.

Proč právě cejn?

Cejn, jemuž se v líném a mělkém dolním toku české části Labe daří, je mezi všemi všežravými kaprovitými rybami největší dravec. Čím větší predátor, tím větší kumulace rtuti a prokazatelnější důkazy o znečištění říční vody tímto kovem.
Jak uvedlo sdružení Arnika, které výzkum ryb pro Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN) organizuje, měl spolanský rekordman ve svém těle 1,583 miligramu rtuti na kilogram své hmotnosti. A to je hodně i na dosud velice benevolentní evropské normy, které připouštějí půl miligramu rtuti na kilogram živé váhy ryby. A tak zatímco z osmi ulovených cejnů v Labi překračují evropské limity dva vzorky, v přísnějších Spojených státech by neobstálo sedm z osmi vzorků.
Výzkum kontaminace rtutí u cejna byl navíc uskutečněn už v roce 2008, a tak lze oba výsledky navzájem porovnat. Vedoucí programu Toxické látky a odpady a předseda Arniky Jindřich Petrlík zjistil nejen to, že průměrná hodnota všech odebraných vzorků po čtyřech letech stoupla, ale i to, že překročila evropskou normu.

„Organický převlek“

Rtuť i její sloučeniny jsou vysoce toxické látky, které poškozují nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Rtuť se sice vyskytuje v přírodě a je součástí některých minerálů, do životního prostředí však vstupuje především jako produkt lidské činnosti. V globálním měřítku jsou hlavními antropogenními zdroji emisí rtuti a jejích sloučenin spalování fosilních paliv, hlavně uhlí, krematoria a dále zubní amalgamy, baterie a měřicí přístroje se rtutí. A samozřejmě daleko nejvydatněji výrobní provozy, využívající rtuťový elektrolytický proces, jaký je v neratovické Spolaně nebo v ústecké Spolchemii.
Lékař z Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta upozorňuje na „organický převlek“ rtuti, jakmile se dostane od přírodního prostředí. Zejména ve vodních ekosystémech se rtuť proměňuje v ještě toxičtější organickou dimetylrtuť a stává se postrachem zejména malých dětí a těhotných žen. Dimetylrtuť snadno proniká placentární i mozkovou bariérou a může narušit vývoj nervového systému dítěte již v těle matky. Když nenastane nic horšího, tak u dětí prokazatelně zpomaluje vývoj nervového systému.
Převzato z http://www.ceskapozice.cz/domov/ekologie/neratovicky-cejn-rtutovym-rekordmanem