My v Neratovicích chodíme za keř

Něco v tom smyslu jsem dnes odpověděla hajzlbábě v Čelákovicích, když se mě ptala, kam tedy chodíme, když nemáme veřejné záchodky.

Čelákovice, město s jedenácti a půl tisíci obyvatel (Neratovice mají 16,5 tis.) mají své veřejné záchodky v suterénu Městského úřadu a jsou ZADARMO! Ano, čtete dobře, jsou zadarmo; provoz platí radnice z rozpočtu. Když jsem zjistila uprostřed města, že musím, ať se děje co děje a do očí mi padla směrovka WC, nevěřila jsem svým očím. Když jsem se ptala v příslušné místnosti, kolik platím a dostala jsem odpověď, že nic, neboť WC jsou zdarma, pokoušela se o mě mrtvice.

U nás v Neratovicích, o mnoho větších, NEMÁME veřejné záchodky.

Máme sice záchody v budově pod odbočkou radnice na náměstí, ale pokud není pracovní doba nějaké instituce, na WC se nedostanete. Navíc o nich musíte vědět, neboť na ně neupozorňuje žádná směrovka.

Další jsou ve Společenském domě, ale pokud není nějaký program, jsou zavřené a klíče si musíte vyzvednout ve vrátnici. „Kam JDETE???“, je obvyklý křik z vrátnice, pokud k nim zamíříte. Ani na ně nic neupozornuje.

Poslední záchody jsou na radnici na Kojetické, ale ani ty nejsou označeny, skrývají se za dveřmi k oddací síni, a opět: pokud o nich nevíte, máte smolíka pacholíka. Kdo jde jednat na radnici, marně hledá věc jinde tak samozřejmou, jako jsou WC pro veřejnost.

Ale v naší rozkastované maloměstské úzkoprsé neratovické společnosti, která se dělí na ty, kteří mají větší práva a ty, kteří patří do kategorie „socky“ je to normální.

V případě potřeby tak nezbývá než se uchýlit za keř nebo prosit v hospodách a barech, aby vás pustili na svoje WC.

Radnici to nevadí, funkcionáři mají svůj, za Roitha přebudovaný záchůdek na patře (původní podoba WC po vzniku radnice se mu zdála málo nóbl a tak ho museli přestavět), na potřebách obyčejných lidí jim nezáleží. Vždyť už to trvá desátky let a lidi si zvykli, tak coby se snažili.

Byli zvoleni bez záchodů, předpokládají, že budou zvoleni bez záchodů znovu.