Zopakujme si souvislosti: pozemky v lokalitě za ulicí Ořechová v rozloze 18 940 m2 jsou doposud vedeny jako orná půda. Její majitelé Bilík, Kasperové a Hrodková již jednou
– 11. září 2011 požádali o změnu územního plánu pro výstavbu rodinných domů, ale zastupitelé žádost neschválili, pro bylo jen 9 zastupitelů a to je málo, musí jich být 11.
Skoro po roce majitelé pozemků předložili zastupitelstvu svou žádost znovu, tentokrát se našel dostatečný počet zastupitelů a žádost byla dne 13. června 2012 14 hlasy schválena.
Už na zasedání mi příslušníci rodiny Bilíkovy a Hrodkovy hrozili trestním oznámením kvůli mému článku a opravdu, dne 27. července jsem byla Policií ČR vyzvána, abych podala vysvětlení ohledně trestního oznámení podaného místostarostou Tomášem Hrodkem a jeho matkou Editou Hrodkovou pro pomluvu v článku na nerátkách.
V odůvodnění oba napsali:
“...podle názoru paní Anny Spěváčkové...paní Edita Hrodková, spolu s dalšími spoluvlastníky pozemků v uvedené lokalitě předali blíže neupřesněnému okruhu zastupitelů obce Neratovice nespecifikovanou finanční částku, aby si tím zajistili potřebnou změnu ÚP. Tuto zásadní informaci vyvozuji z předposledního odstavce uvedeného v článku, kde autorka výslovně uvádí: 14. září 2011 změnu zastupitelé zamítli a tak majitelé požádali znovu, neboť jak si vrabci cvrlikají, byl už potřebný počet 11 zastupitelů sehnán a „přemluven“ odkloněním jakési částky na účty a změna územního plánu bude schválena.“
Edita Hrodková pokračuje:
“Tvrzení pani A.S. jsou od samého počátku zcela smyšlená a vykonstruovaná. Domnívám se, že jmenovaná se mohla dopustit trestného činu křivého obvinění ve smyslu §. 345 tr.zákona, neboť mě fakticky ve svém článku obvinila z trestního činu podplácení. Závažnost uvedeného jednání spatřuji rovněž v tom, že čin byl spáchán veřejně přístupnou datovou sítí. .
Tomáš Hrodek dodává:
V této věci musím uvést, že má matka v souvislosti se změnou ÚP nikdy nikam žádnou finanční částku nepředala, nenabídla ani s nikým ze zastupitelů obce v této věci nemluvila..Mám za to, že obvinění mé matky z trestného činu podplácení mě může jako místostarostu obce Neratovice v očích veřejnosti natolik poškodit, že se jmenovaná mohla dopustit tr. činu pomluvy ve smyslu ustanovení § 184 tr. zákona. Závažnost uvedeného jednání spatřuji rovněž v tom, že čin byl spáchán veřejně přístupnou datovou sítí. .
A já zase dodávám, že v žádném případě mě ani nenapadlo, že by paní Hrodková či někdo z majitelů někoho podplácel, nic takového v článku není. Jen jsem v uvedené větě metaforou vyjádřila mínění mnoha obyvatel Neratovic, kteří byli přesvědčeni, že v souvislosti s rozbujelými praktikami podplácení developery se tentokrát najde většina zastupitelů, kteří „zvednou ruku“ pro změnu. Já osobně tomu nevěřila, jak dosvědčuje věta další, kterou Hrodkovi nezmínili: „Ale věřte vrabcům, jsou to jen falešní cvrlikárci a chtějí jen škodit. Uvidíme na zasedání ve čtvrtek 13. června na zasedání zastupitelstva.“
Doufala jsem, že zastupitelé budou jednat čestně a odpovědně a budou stát za svým rozhodnutím. Byla jsem přesvědčena, že zastupitelé se nezkompromitují před veřejností tím, že změní své, už jednou schválené, rozhodnutí,
Historie se opakuje. V roce 2007 na mě podal tehdejší starosta M. Lid trestní oznámení pro pomluvu kvůli článkům na nerátkách. Bylo zahájeno trestní stíhání, které po roce (!) bylo zastaveno, protože „obviněná své články pojala velmi všeobecně, neuvedla konkrétní údaje, které by bylo možno ověřit a vztáhnout je na konkrétní osoby, jichž by se měly týkat.“
Tentokrát na mě podal trestní oznámení pro pomluvu místostarosta Tomáš Hrodek a jeho matka Edita Hrodková. Opět se jedná o výrok na nerátkách, stejně všeobecný, bez konkrétních údajů, které by bylo možné ověřit a vztáhnout na konkrétní osoby, kterých by se měly týkat.
Co bude dál? Odloží policie trestní oznámení pro zjevnou neopodstatněnost?
Nebo budu opět trestně stíhaná jen proto, že je ve věci zapleten místostarosta města Neratovice Hrodek, člen ODS, ačkoli jsem se žádného trestného činu nedopustila?
Má to být další krok, který má sloužit k zastrašeni nepohodlné osoby a znepříjemnění jejího života?
O dalším vývoji případu vás budu informovat.
P.S.: Pro pana místostarostu Hrodka:
Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že veřejní činitelé musejí snášet vyšší míru kritiky než soukromé osoby: "Hranice přijatelné kritiky jsou podle toho širší, pokud jde ve srovnání se soukromou osobou o politika. Na rozdíl od soukromé osoby se politik nevyhnutelně a vědomě otevírá podrobnému zkoumání svého každého slova a činu novináři i širokou veřejností, a musí proto projevovat otevřenější míru snášenlivosti." (Lingens v. Rakousko, Evropský soud pro lidská práva, 1986.)
| 