Jak se revitalizují vodní toky

Arnika - program ochrany přírody pořádal studijní cestu na Moravu a do Dolního Rakouska, které se zúčastnili převážně úředníci, starostové, odborní pracovníci a několik členů nevládních organizací.

Není dávná doba, kdy se bažiny povinně vysušovaly, pole zmeliorovaly, řeky napřímily a potůčky zabetonovaly nebo dokonce zatrubnily pod heslem poručíme větru a dešti. (U nás v Neratovicích se zatrubňoval Kojetický potok ještě po převratu!) Ale časem se ukázalo, že člověk nemůže ovládat přírodu a pokud se o to pokusí, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Odvodněná pole začala vysychat, vítr odnášel ornici a co nestačil vítr, dokončila voda řinoucí se bez překážek ze svahů dolů. Napřímené řeky a potoky nezvládaly (a nezvládají) odvést vodu z povodní, vodní toky se staly hrozbou lidem v záplavových oblastech.

Jenže místo aby lidé rychle napravili spáchané chyby a pokusili se navrátit vodní toky k přírodní podobě, zvítězil kořistnický kapitalizmus snažící se zpeněžit vše, co nám země poskytuje. Jen málo města a obcí osvíceně rozhodlo o tom, že svůj potok nebo říčku obnoví do původního vzhledu. Jako příklad může posloužit revitalizace Telečského potoka v půvabném údolí u města Telče, kam jsme zamířili první den. Zregulovaný potok byl zbaven betonového obložení, bagry vytvořily meandry – zákruty, které by si za normálních okolností potok vytvořil sám, mezi nimi byly vyhloubeny tůňky,  kolem vody a ve vytvořených mokřadech byly vysázeny vrby; za čas nikdo nepoznal rozryté údolí. Tůňky zarostly sítinou, vrby se rozkošatěly, vzniklo údolíčko jako na obrázcích od Lady.

Další revitalizovaný potok jsme si prohlédli u obce Vanůvek. Tady byla přeměna potoka podmínkou pro investora, aby mohl realizovat výstavbu golfového hřiště. Vydělal na tom, stejně potřeboval vodu na zavlažování trávníku.

Novomlýnské  nádrže pod Pálavou byly ukázkou krutého a nepromyšleného zásahu člověka nejen do unikátních lužních lesů a toku řeky Dyje, ale i do života obyvatel v oblasti. Zato rybí přechody v Bulharech a Břeclavi byly příkladem úpravy pomáhající umožnit rybám migraci proti proudu.

Druhý den jsme přejeli hranice do Rakouska směr Vídeň. Na dunajském ostrově vzniklém vytvořením kanálu se nám moc líbilo vodní hřiště; škoda, že prosadit u nás uskutečnění takového hracího prostoru pro děti je tak obtížné. Pak nás čekal Nationalpark Donauen – revitalizace Dunaje v unikátním národním parku. Dunaj stejně jako Labe byl kanalizován a staré koryto řeky, oddělené od plavebního kanálu, začalo vysychat. Jestliže měl být zachován vzácný ekosystém tůní a koryt, bylo nutné vyprojektovat rozsáhlá a nákladná opatření.

A pak zpátky do České republiky: ve Veselí nad Moravou obnovili staré rameno řeky Moravy, ve Velké nad Veličkou revitalizovali do přírodní podoby několik kilometrů podhorské bystřiny.

Vidíte, že dobré příklady můžeme na prstech spočítat. Bohužel, často to, co je vydáváno za revitalizaci, je jen variantou zabetonované řeky nebo potoka.

Máme v Neratovicích také jeden negativní příklad: betonem obložený a zatrubněný Kojetický potok, který by si zasloužil revitalizaci jako sůl. Jenže z ní pro naše podnikatele ve vedení města neplyne žádná ekonomická návratnost ani zisk. Jen a jen pomoc zkoušené přírodě a v dlouhodobé perspektivě i lidem.

Anna Spěváčková