1. Na podnět jedné obyvatelky v Praze 10 byla vyhlášená soutěž Dvorek roku o nejlepší úpravu vnitrobloků v roce 2010, informoval přítomné Miroslav Hynšt z oddělení komunikace. Cílem soutěže bylo aktivizovat občany k úpravě dvorů, podnítit zájem o veřejný prostor a ocenit aktivní obyvatele. Podmínkou bylo oznámení kontaktní osoby, souhlas vlastníka, fotografie úpravy způsob zapojení, zda jedinci či část komunity. Odměnou byly poukázky na zboží nebo služby. Přihlásilo se 11 dvorků, tříčlenná porota hodnotila kreativitu, využitelnost, využití zeleně, zapojení obyvatel a úroveň zpracování projektu. Předání cen vítězům se uskutečnilo na vítězném dvorku. U nás jsou aktivní obyvatelé nepohodlní a starostka je ignoruje....
2. Marie Římanová z Nadace Pertnerství se věnovala tématu „Místa pro lidi“. Lidé mají žít v příjemném obyvatelném prostředí. Místní obyvatelé nejlépe vědí, co je pro ně nejdůležitější a potřebné. Lidé by měli být „spolumajitelé“ a „správci“ svého prostředí. Zeleň je naší součástí. Musíme postupovat odborně a s pokorou. Nesmíme nic uspěchat, musíme si uvědomit souvislosti. Nemůže vždy vítězit většina. Jak řekl Dušan Ondrušek, slovenský publicista a spisovatel, hlasování je nejblbější možnost domluvy, musí předcházet debata.
3. Asi nejobjevnější byl referát Kláry Dědové, zahradní architektky. Hovořila o Jardin Partagé čili společných komunitních zahradách v Paříži. Tento nápad se rozšířil z New Yorku do Francie. Podstata spočívá v tom, že město přidělí obyvatelům pozemek, většinou je to bývalá skládka či jiná nevyužívaná plocha (ale jsou to i prostory mezi domy na sídlišti jako součást veřejné zeleně), oplotí ji, zavede vodu (často z okapů činžáků) a předá zájemcům (existují pořadníky a čeká se hodně dlouho!). Každý si vyhradí nevelkou plochu 1-2 m2 a na ní pěstuje zeleninu, bylinky apod. Nesmí se sázet stromy ani jiné dřeviny. Lidé se zde scházejí, grilují, pořádají koncerty či vystavují obrazy. Radnice pomáhá lidem pomocí odborníků zvaných „Zelená ruka“ - co budou pěstovat, jak vytvořit záhon, jak založit kompost, kde bude společný prostor. V zahradách je zakázáno použití agrochemie, musí se zahradničit bio. Pořádají se semináře, přednášky... Sociální význam je nesmírný. Lidé se sdružují, navazují kontakty, společně zahradničí, děti se učí pracovat a pěstovat rostliny, senioři jsou důležití, často pobývají na zahradě celý den, hlídají a popovídají si. Dnes musí být JP v každém parku. Asociace Zelená ruka má své sídlo, kam lidé chodí a vyměňují si semínka. (Musím přiznat, že tento příspěvek byl pro mě nejzajímavější a docela jsem záviděla...Ani ne ty zahrádky, ale vstřícnost vedení města vůči obyvatelům – stálo by za to vyzkoušet v ČR.)
4.Poslední příspěvek byl věnován Zeleným městům (Green City), vystoupila Miroslava Paclová, zástupce PPH (Plan Publicity Holland) v ČR.
Myšlenka vznikla v Holandsku - vytvořit zelené město podél rušné komunikace v Amsterodamu v blízkosti letiště. Cílem bylo zlepšit životní prostředí ve městech i jinde rozšířením veřejné i soukromé zeleně. Je zjištěno, že bydlení ve městě přináší mnoho negativ: zvýšenou nemocnost, psychické problémy, obezitu, cukrovku, sociální izolaci seniorů a všech kategorií, rozvoj agresivity. Zeleň zlepšuje negativa. Vytváří zdravé životní prostředí, zvyšuje variabilitu prostředí, uklidňuje přetížené smysly, snižuje teplotu, změkčuje architektonicky nešťastné stavby, propojuje architekturu s okolím, zlepšuje energetickou izolaci, vytváří estetické plochy.
Po bloku přednášek vždy nastal čas pro diskuzi. Padlo zde mnoho námětů, dotazů i pochyb.
Zaujala mě otázka, jak se zahradní architekti staví k Guerilla Gardening, což je nepovolená nelegální výsadba zeleně, zpravidla květin, čili partyzánský způsob městského zahradničení vyskytující se běžně v zahraničí. Tedy to, k čemu jsou dohnáni i obyvatelé Neratovic, neboť vyhláška ZAKAZUJE výsadbu zeleně na městských pozemcích. Odpověď: Je to zoufalá snaha lidí zlepšit si své prostředí, když město o něj nemá zájem.
Ekolist.cz „Občanská angažovanost, společenský protest i prostá záliba v zahradničení – to jsou hlavní důvody, proč se lidé ve městech rozhodnou vytáhnout motyčky a osadí zanedbané místo ve svém okolí květinami. Rostliny sázejí na vlastní pěst, bez svolení či vědomí majitele pozemku. Odměnou jim je jen dobrý pocit. „
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/guerilla-gardening-partyzansky-zpusob-mestskeho-zahradniceni |
